Filozofův dopis se na americkou školu dostal po četných peripetiích.
Dopis napsal Descartes (1596-1650) svému příteli Marinu Mersennovi na zámku Endegeest v Nizozemsku 27. května 1641. Autor slavného výroku "Myslím, tedy jsem" zde píše o brzkém zveřejnění své zásadní práce Metafyzické meditace, která pak vyšla v Paříži v srpnu 1641.
Po filozofově smrti byl rukopis uchováván ve Francouzském institutu. Začalo se o něm hovořit až v polovině 19. století. Italský hrabě Guglielmo Libri, který tehdy pracoval pro komisi katalogizující rukopisy veřejných knihoven ve Francii, si při svých cestách po zemi rád půjčoval originální rukopisy, ale nikdy je nevracel. Takto odcizil i 72 dopisů Reného Descarta, včetně dopisu, který nyní americká škola vrací. Libri odešel do Londýna, kde prodával knihy a rukopisy ukradené ve Francii, aby vyrovnal své dluhy.
Majitelem Descartova dopisu se stal Charles Roberts, velký milovník originálních rukopisů, aniž by věděl, že byl ukraden. Po jeho smrti jeho vdova list darovala Haverfordské univerzitě, na níž Roberts studoval.
Teprve letos v lednu se o existenci dopisu dozvěděl nizozemský univerzitní profesor Erik-Jan Bos, který kontaktoval prezidenta univerzity Stephena Emersona. Ten byl překvapen, že se Descartův dopis v majetku jeho univerzity nachází, tím spíše, že sám je velkým Descartovým obdivovatelem.
Emerson se rozhodl vrátit dopis Francouzskému institutu, protože to je podle něj ta jedině správná věc. Dokument předá osobně kancléři institutu Gabrielu de Broglie při cestě do Paříže 9. června.
De Broglie chce americkou univerzitu odměnit částkou 15 000 eur (téměř 400 000 Kč). Univerzita ji podle Emersona použije na rozvoj studia francouzštiny a studentskou výměnu mezi Haverfordem a francouzskými školami.
