Někdejší předseda UKIP Nigel Farage

Někdejší předseda UKIP Nigel Farage | foto: Profimedia.cz

UKIP se po brexitu topí v krizi. Strana hledá lídra i ztracenou vizi

  • 137
Euroskeptická strana Nigela Farage UKIP se potácí v problémech. Marně hledá nového lídra i programovou náplň. Strana se potýká také se změnou politiky konzervativců, kteří skupině okolo Farage mohou přebrat voličskou základnu. Třetí nejoblíbenější straně Velké Británie hrozí krach už v nadcházejících místních volbách.

Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP) po červnovém referendu slavila. Po dvaceti letech fungování naplnila svůj hlavní cíl – vystoupení z Evropské unie. Cíl splněn, oznamoval tehdejší předseda a nejvlivnější figura euroskeptické strany Nigel Farage. V tu dobu málokdo tušil, že svou misi považuje za skončenou. O několik dní později oznámil rezignaci na post stranického předsedy (více zde).

UKIP se propadla do krize. „UKIP po referendu svádí boj o nalezení nových témat. Členskou základnu UKIP povětšinou svedl dohromady společný odmítavý postoj k britskému členství v EU. S naplněním tohoto hlavního cíle je logicky spojeno i tápání při hledání nových směrů a vůbec motivace udržet členskou základnu pohromadě. Tím spíše, že ve stínu Nigela Farage se ve straně nevyprofilovaly jiné výrazné osobnosti,“ uvedl pro iDNES.cz analytik Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš.

Křišťálová Lupa 2016

Jeho slova dobře ilustrují dosavadní snahy o nalezení nového vedení strany. Hlavní favoritem byl dlouho poslanec Steven Woolfe. Zapomněl však podat přihlášku a o předsednictví strany se ucházet nemohl. Do čela poskočila Diane Jamesová (více o jejím zvolení zde). Ocitla se v nezáviděníhodné pozici. Mnozí její předsednictví zpochybňovali. Po osmnácti dnech kvůli nedostatečné podpoře odstoupila (více zde). Krizi završila potyčka Woolfa s jedním ze spolustraníků, po které skončil v nemocnici (více zde).

Nástupce Farage

Do hry opět vstoupil Farage, který převzal dočasné předsednictví. Svůj úkol splnil, z politiky však zcela nezmizel. Stále působí v Evropském parlamentu, za což si před časem vysloužil popíchnutí od předsedy Evropské komise Jean-Claude Junckera (více zde). Poněkud paradoxní situace, kdy velký odpůrce EU zasedá v jejím parlamentu, však podle Kruliše na Brity nepůsobí negativně.

Nigel Farage a Suzanne Evansová

Suzanne Evans byla ze strany UKIP dočasně vyloučena.

„Britská politická scéna jeví o Evropský parlament zájem jen velmi okrajově. S nadsázkou se dá říct, že k volbám do něho v Británii v posledních letech chodili jen euroskeptici. Popřípadě to lze interpretovat, že se Britové domnívají, že jejich země je euroskeptiky v této instituci nejlépe reprezentována,“ vysvětluje.

UKIP se nyní nachází na rozcestí. Dosavadní programová náplň je minulostí. Je nutné se vydat jinam. Nový start by měl začít čerstvým vedením. Někteří navrhují, aby v nové volbě předsedy mohli kandidovat všichni členové strany, píše server Politico. Velkou šanci na úspěch má Woolfe či Suzanne Evansová, které na konci září vypršelo půlroční vyloučení ze strany. Při restartování UKIP s ní britská média počítají.

Velmi skloňované je také jméno poslance Paula Nuttalla, někdejšího místopředsedy strany. Do prvního klání nevstoupil. Velí po jednotě strany a mezi členskou základnou se těší velké popularitě. Pokud se rozhodne kandidovat, je považován za největšího favorita.

Mecenáš hrozí založením vlastního hnutí

Samostatnou kapitolou, která ohrožuje budoucnost UKIP, jsou plány miliardáře a hlavního sponzora Arrona Bankse. Ten na adresu strany nešetřil kritikou zejména po nedávném incidentu, kdy Woolfe skončil v nemocnici. Pohrozil, že přestane přispívat na chod. Sám se několikrát poodhalil plány na založení vlastního pravicového uskupení po vzoru italského protivládního Hnutí pěti hvězdiček (Movimento 5 Stelle).

Peníze na založení Banks bezpochyby má. Ne každého z partaje Farage by však dokázal nalákat. „Jakýkoli pokus o založení podobného hnutí by do roka skončil. Tohle není Itálie. Volební systém Británie je jiný. UKIP si budoval své postavení dvacet let a stále musí bojovat o místa v parlamentu,“ vysvětlil jeden ze členů strany, který si nepřál být jmenován.

Nové vedení bude muset pro UKIP najít progresivní program. Opozice vůči EU je minulostí. Část strany tvrdí, že by se měla pasovat do role kontrolora konzervativců a jejich plnění brexitu. Nuttall tuší, že pro udržení voličů je to málo. Strana by podle něj měla zacílit na voliče Labouristické strany. Směřování do levicových vod se může zdát nevýhodné. Vzhledem k současné situaci na britské politické scéně však dává smysl.

Nástup Theresy Mayové do čela vlády odstartoval přeměnu konzervativců. Mayová společně se svým poradcem Nickem Timothym na konferenci strany představila svou vizi Británie, která je v mnohém podobná představám UKIP (více zde). Přísné kontroly na hranicích a omezení imigrace jsou dobrým příkladem. Vymezení proti konzervativcům pro Farage a jeho kolegy přestává dávat smysl.

Paul Nuttall by v případě kandidatury mohl stanou v čele strany UKIP.

Hlavní sponzor strany UKIP Arron Banks (vlevo) a Nigel Farage

Konzervativní strana může být naopak lákadlem pro některé členy UKIP. „Lze čekat, že část politiků UKIP se vrátí ke svým profesím, jak po skončení mandátu v Evropském parlamentu avizuje Farage. Další část politiků UKIP dost možná přejde do Konzervativní strany, ze které řada z nich v minulosti odešla, buď již v návaznosti na odchod Margaret Thatcherové, nebo později za koaliční vlády konzervativců s liberálními demokraty,“ vysvětluje Kruliš.

Odstoupení Camerona

Ránu Faragovi a jeho věrným podle Kruliše zasadilo i odstoupení Davida Camerona, který v očích UKIP představoval zosobnění jimi kritizované personální politiky mainstreamových stran. „Tedy charakter mladého kariérního politika, který z prestižních škol zamířil do politiky a dostal se k moci bez výraznějších zkušeností s reálným životem,“ uvádí. Mayová naproti tomu těží z někdejšího působení v komunální politice nebo v londýnské City.

UKIP tak s obavami vyhlíží místní volby, které se v Británii odehrají v květnu příštího roku. Konzervativci by jim podle průzkumů mohli přetáhnout velkou část voličů. Strana má podle sondáže serveru The Guardian aktuálně podporu asi jedenácti procent dotázaných. Stále zůstává třetí nejsilnější partají v Británii (poslední průzkumy najdete zde).

Podle Kruliše však v následujících letech UKIP světlá budoucnost nečeká. „Poté, co se v Británii přestane volit do Evropského parlamentu, UKIP ztratí i své dosavadní největší žně volebních zisků a ve většinovém jednomandátovém volebním systému do parlamentu ve Westminsteru nemá strana příliš šancí obstát,“ předpovídá.

Úspěch, jaký strana oslavila červnovým referendem, jí však nikdo nevezme. Byť ukázal na její jednorozměrnost.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video