Zdá se, že nyní od myšlenky řízených provokací vláda ustupuje. Přitom není úplně zřejmé proč.
Pesimisté určitě řeknou, že majetková přiznání nemají smysl, že se tak nic "nevyřeší". Pro některé lidi je zkrátka všechno, vždycky a předem naivní nápad, podle nich se stejně bude podvádět, lhát, majetek bude převáděn na příbuzné.
A jakému šéfovi to budou podřízení posílat, jak se to bude kontrolovat a jak se to bude utajovat, jak se zabrání tomu, aby se těch údajů zmocnil někdo nepovolaný? Nepovede to k šikaně, nebudou šéfové zneužívat svých nových pravomocí? A mají doživotně jmenovaní soudci nějaké své "šéfy"? Nebude navržená legislativa porušením soudcovské nezávislosti?
Škarohlídi, kteří tvrdí, že se takhle "nic nevyřeší", mají pravdu, protože ji mají vždycky. Určitě se takto korupce "nevyřeší", ale může to pomoci. Rozumná společnost bojuje s korupcí na všech frontách a všemi prostředky.
Pravice zdůrazňuje malý stát a jednoduché rozhodování, levice více akcentuje sankce a kontroly. Majetková přiznání pro státní zaměstnance v řadě zemí světa existují, nejde - naštěstí pro nás všechny - o žádnou českou lidovou tvorbu.
V některých zemích se přiznání vyžaduje každý rok plošně, v jiných jen tehdy, když existuje nějaké podezření. Plošné každoroční předkládaní hrozí neproveditelností důkladné kontroly, vybrané kontroly vybraných podezřelých hrozí zase šikanou a zneužíváním. Nic není zkrátka zadarmo.
Horší je, že zahájení boje s korupcí této vládě nějak moc dlouho trvá. Pořád se jen diskutuje a nic ještě není v řeči paragrafů připraveno. Přitom máme patnáct měsíců po volbách.
