Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ugandské kliniky prodávají falešné negativní testy na HIV

  17:09aktualizováno  17:09
Někdo potřebuje práci. Jiný se obává reakce rodiny. Existuje řada důvodů, proč se někteří Uganďané bojí přiznat nákazu virem HIV. V zemi, kde se testy dělají téměř plošně, proto vznikl černý byznys. Mnohé soukromé kliniky nakaženým lidem nabízejí falešné negativní testy, zjistila stanice BBC.

Afričanka s dítětem postiženým AIDS | foto: Brendan Bannon

Sarah je sotva dvacet let. Žije v ugandském hlavním městě Kampala a stará se o své malé dítě. Sama. Všechny tyto informace jsou pravdivé, tedy až na jednu. Mladá žena se nejmenuje Sarah, toto jméno jí pro svůj článek dali reportéři BBC, protože se bála zveřejnit svou pravou totožnost.

Svobodná matka z Kampaly je totiž HIV pozitivní, což ale její zaměstnavatel netuší. V jedné z mnoha soukromých klinik si žena zaplatila za falešný negativní test na virus, který může předcházet neléčitelnému onemocnění AIDS.

"Musela jsem získat falešný test na HIV, protože kdybych jim ukázala ten pozitivní, nikdy by mě nevzali," svěřila se britské stanici. "Jsem svobodná matka a potřebuji peníze. Potřebuji pracovat, abych uživila své dítě," vysvětlila nakažená žena.

Sarah rozhodně není jediná. V Ugandě se tento "byznys" rozjel ve velkém. BBC v patnácti klinikách v Kampale zjišťovala, zda je možné falešný test získat. A v tuctu z nich se to podařilo. Soukromých klinik, které testují na HIV, jsou v zemi stovky. Falešný test lze podle nejmenovaného laboratorního technika v přepočtu sehnat za zhruba čtyři sta korun. Dokument obsahuje všechny náležitosti, podpisem zdravotníka počínaje, oficiálním razítkem konče.

Uganda dlouhé roky patřila k lídrům v boji proti nákaze HIV na černém kontinentu. Před čtvrt stoletím se totiž zjistilo, že téměř každý pátý obyvatel se HIV nakazil. Vláda investovala desítky milionů do osvěty i pravidelného testování - zkoušku krve si nechal udělat třeba i prezident Yoweri Museveni a jeho manželky. A zřejmě to fungovalo: podle dat z roku 2005 se podíl nakažených snížil na 6,3 procenta, uvedla BBC.

Nyní však léčba i osvěta stagnuje a počet nakažených zase vzrůstá. Testování navíc nakažené spíše stigmatizuje, než by jim pomáhalo. To byl totiž plán: zjistit brzy nákazu a nasadit léčbu, aby nemoc nepropukla. Spíše se však nyní děje to, že přizná-li někdo pozitivní test, odvrátí se od něj rodina i přátelé a na trhu práce je téměř bezcenný. Nejen kvůli obavám z nákazy, ale i proto, že bude příliš slabý a často nemocný.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.