Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Ugandské kino, to je zážitek pro filmové znalce

  • 3
(Od zvláštního zpravodaje MF DNES) Pod plechovou střechou sedí na dřevěných lavičkách v naprosté tmě před dvěma televizními obrazovkami dvacítka dětí a chroupá stvoly cukrové třtiny. Nemohou odtrhnout oči od scén, ve kterých se dva Asijci ničí děsivými kung-fu kopy. Tak vypadá běžné všední odpoledne ve "videohall" – ugandské náhražce kina.

To opravdové kino mají pouze v metropoli Kampale. Před vstupními dveřmi zakrytými těžkým závěsem je černá tabule s prostým křídovým nápisem "Indian movie". Tak geograficky nepřesně Uganďani nazývají východoasijskou filmovou kung-fu produkci.

"Děti je milují," libuje si provozovatel kina v Buikwe Mugabe Rahmata, který za vstup do sálu se dvěma obrazovkami a jedním DVD přehrávačem vybírá vstupné 500 ugandských šilinků. V přepočtu je to sice jen 5 korun, ale i to se mi na ugandské poměry zdá docela dost nákladné.

Platil jsem snad speciální cenu pro bělochy? "Jsi snad něco více než černoši?" rozčiluje se nad pochybovačnou otázkou Rahmata. Brzy se však ukáže, že místní platí o polovinu méně.

Filmoví žokejové

O ději (pokud se v daném případě dá o něčem takovém vůbec mluvit) ví půlka prašného městečka, protože reproduktor umístěný na "biografu" šíří zvukovou stopu snímku do širokého okolí. Každý, i ten, co nevládne úřední řečí angličtinou, ví, o co v něm jde. Film je totiž namluven do místního jazyka luganda.

O UGANDSKÉM KINĚ

"Kdybychom tady na vesnici bez vysvětlení najednou pustili sci-fi film, nikdo by ho nechápal," říká David Ssenduala z místní videopůjčovny.

Nejedná se však o dabing, jak ho známe z Evropy. Ugandští dabéři si text upravují podle svého, jak se jim to hodí do krámu. Jejich profese se v rovníkové zemi stala svého druhu uměním a nejlepší videožokejové, jak se jim tady říká, mají status celebrit.

David Ssendaula, který na počítači v kadeřnickém salonu na břehu Viktoriina jezera ve vesnici Kiyindi převádí filmy z videokazet na nyní mnohem populárnější DVD disky, vysvětluje, jak "videožokejství" v Ugandě funguje.

"V Kampale je nejoblíbenější videožokej Heavy Q, přesně popisuje, co se na scéně děje. Nic si k ději nepřimýšlí. To videožokej ABe z nedaleké Jinjy přidává do filmu svoje vtípky a lidé se tím baví víc než samotným dílem," říká Ssendaula.

Demonstruje to na filmu Eddieho Murphyho Cesta do Ameriky. Už úvodní titulky ABe komentuje jako napínavý fotbalový zápas. Ve scéně, kde rozzářený Murphy po probuzení řve na celé město "Dobré ráno, Ameriko!", ABe vloží žertík a ústy herce křičí: Dobré ráno, Kiyindi! "Lidé jeho humor milují," říká Ssendaula.

Sci-fi by tady nikdo nechápal

"Když nadabovaný film dáváme na stánky k prodeji či vypůjčení, musí mít na sobě také napsáno, kdo je převyprávěl do luganda," ukazuje Ssendaula obal od DVD Murphyho filmu. Zájemci o půjčení (většinou z řad provozovatelů více než dvou tisíc videohal) mají jejich jméno za určující faktor, zda zrovna po tomto kousku sáhnout.

Mezi videožokeji je tvrdá konkurence. Každoročně se konají soutěže v jejich umění. Dabéři, kteří by překládali jenom to, co postavy na obrazovce říkají, nejsou v Ugandě "in".

"Představ si, kdybychom tady na vesnici bez vysvětlení najednou pustili sci-fi. Nikdo by ho nechápal," naznačuje Ssendaula, že pro správné pochopení filmu je potřeba mít i nějaký základní přehled. A to je na ugandském venkově stále problém.

Nicméně ve videohalls jsou nejpopulárnější "indian movies" nebo strašlivě zahrané romantické příběhy nigerijské produkce. Při nich žádné velké přemýšlení opravdu není potřeba.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video