Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Uganda jako vzor řešení uprchlické krize: za lepší život žádá disciplínu

  20:21aktualizováno  20:21
Vzorem řešení uprchlické krize překvapivě není žádná z vyspělých světových velmocí, ale africká Uganda. Do té proudí zejména migranti z Jižního Súdánu. Nacházejí zde pochopení a podporu ze strany úřadů. Dostanou pozemek i materiál na vybudování domova. Zavazují se však k dodržování pravidel a překonání sporů s jinak smýšlejícími etniky.

Uganda jako vzor řešení uprchlické krize. Za lepší život chce disciplínu. | foto: Profimedia.cz

Když v prosinci 2013 vypukly v metropoli Jižního Súdánu první větší boje, nikdo nemohl tušit, jak rychle se nejmladší stát světa propadne do krvavé etnické války. Ta dolehla i na Johna Aleu, který hospodařil v nejsevernějším cípu země.

Ozbrojenci jednoho dne přišli a vzali mu dobytek. Aleu se snažil bránit, ale skončil s prostřelenou nohou. Sousedům trvalo tři dny, než ho dopravili do nejbližší nemocnice. Plně se zotavil až po několika měsících. Bylo mu jasné, že domů se vrátit nemůže.

Oběti bojů v Jižním Súdánu

Boje si vyžádaly na obou stranách už víc než deset tisíc obětí. Dva miliony lidí prchly ze svých domovů. UNICEF varoval, že letos hrozí v Jižním Súdánu smrt hladem až 250 tisícům dětí. Dětský fond Organizace spojených národů také odhaduje, že v konfliktu v současnosti na obou stranách bojuje asi 13 tisíc dětských vojáků.

S rodinou se proto vydal na dlouhou cestu napříč celým Jižním Súdánem. Na rozdíl od tisíců dalších směřoval na jih a ne k pobřeží Středozemního moře, odkud uprchlíci na lodích směřují za lepším životem do Evropy (vše o současné uprchlické krizi v Evropě se dočtete zde). Pro Aleu se stala cílem Uganda, kam v posledních měsících uteklo na 150 tisíc obyvatel Jižního Súdánu.

Uganda a uprchlíci

Proč si za svou novou vlast volí právě Ugandu? Není to náhoda. Pro Středoevropana zapadlá země kdesi v Africe totiž platí za jeden z nejštědřejších států v pomoci uprchlíkům. Jakmile se žadatelé o azyl zaregistruje, úřady jim přidělí pozemek a jen část z uprchlíků míří do velkých táborů (odtud jsou však postupně rozmisťováni do vlastních příbytků v menších osadách). OSN azylantům poskytne základní potraviny a materiál na stavbu dočasného obydlí. Školy a zdravotnická zařízení se většinou nacházejí nedaleko pozemků určených pro uprchlíky, kteří jsou také motivováni k hledání práce.

„Mají všechny práva, která náleží lidským bytostem. Bez ohledu na jejich status uprchlíků,“ uvedl pro server The Guardian Titus Jogo, úředník z vládního oddělení pro uprchlíky se sídlem v regionu Adjumani na severu Ugandy. Úspěšnost ugandského uprchlického programu je podle něj dána jeho jednoduchostí a rychlostí schvalovacích procesů.

Registraci uprchlíků zajišťují místní pracovníci Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky

Registraci uprchlíků zajišťují místní pracovníci Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky

Uprchlík má dvě možnosti, jak zažádat o azyl. Zamířit může rovnou do jednoho z uprchlických center. Tam se zaregistruje a domluví si schůzku se členy komise, která rozhoduje o udělení statusu uprchlíka. Jakmile je tento status schválen, uprchlík dostane přidělen pozemek, materiál a potravinové lístky.

O něco málo složitější je pak vyřízení uprchlického statusu v ugandské metropoli Kampale. Tam celý proces obsahuje i schůzku se zástupci Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. O azyl zde také žádá řádově víc lidí a jednotlivé národnosti mohou podávat žádosti jen v konkrétní dny. Lidé ze Súdánu například pouze v úterý.

Práva i závazky

Pokud je žadateli potvrzen uprchlický status, má podle ugandské legislativy celou řadu práv. Zákony uprchlíkům zajišťují například férové zacházení bez diskriminace, základní vzdělání, přístup k pracovním příležitostem, volný pohyb po Ugandě či právo na vlastnictví majetku.

Část Súdánu je zhýčkaná pomocí ze Západu, míní pracovnice české charity

Za benefity však vláda uprchlíkům ukládá několik povinností, připomíná organizace Rory Peck Trust. Nesmí se například angažovat v politických aktivitách a činnostech, které by ohrožovaly bezpečnost státu. Musí také řádně platit daně. Pokud některou se zákonem uložených povinností uprchlík neplní, jsou mu odebrány výhody jako potravinové lístky a v krajním případě mu hrozí vyhoštění.

Uprchlíci pak stojí ještě před jednou, byť nevyřčenou podmínkou. Musí se zbavit svých etnických přesvědčení, kvůli kterým mnohé africké země stále svírají boje. „Otevřeně uprchlíkům říkáme, že je z Jižního Súdánu přijímáme navzdory jejich odlišnostem. Chceme, aby žili vedle sebe a zapomněli na své rozdíly,“ vysvětluje Jogo.

Konflikt v Jižním Súdánu je přitom vyvrcholením právě etnických rozdílů obyvatelstva. V bojích proti sobě stojí síly věrné vládě prezidenta Salvy Kiira a vzbouřenecké oddíly vedené sesazeným viceprezidentem Riekem Macharem. Oba politici se vzájemně obviňují z pokusu o převrat. 

Úspěšní žadatelé o azyl dostanou od úřadů pozemek, který mohou obhospodařovat.

Úspěšní žadatelé o azyl dostanou od úřadů pozemek, který mohou obhospodařovat.

Rozděluje je však také etnická příslušnost: zatímco Kiir patří k etniku Dinků, Machar pochází z etnika Nuerů. Zprvu výhradně politické přestřelky přerostly v otevřenou etnickou válku, která zemi na podzim loňského roku dohnala až na hranu humanitární katastrofy (více zde).

Jsme znevýhodňováni, tvrdí Uganďané

Důraz na zbavení se těchto etnických a názorových rozdílů mezi uprchlíky není žádný rozmar ugandských legislativců. Země jednoduše nemá možnost, jak od sebe znepřátelené skupiny oddělit. Musí tak žít vedle sebe. Pokud to nezvládnou, hrozí jim vyhoštění. Striktní systém však podle Jogy funguje víc než dobře. „Chtěl bych pozvat Kiirie i Machary do Adjumani, aby viděli, jak hezky spolu mohou žít bok po boku,“ chlubí se Jogo.

KOMENTÁŘ: Proč se bojíme uprchlíků?

Jedinou slabinou jinak dobře fungujícího systému jsou množící se stížnosti z řad rodilých Uganďanů. Ti si opakovaně stěžují, že uprchlíci jsou zvýhodňováni na jejich úkor. Johnson Emerson, který do Ugandy utekl hned na počátku konfliktu v Jižním Súdánu, ve své nové vlasti pracuje v restauraci. Přestože využívá všechny výhody pro uprchlíky, tvrdí, že by Uganda měla být k uprchlíků takto štědrá až ve chvíli, kdy budou stejné služby poskytovány i místním lidem.

V Ugandě pomáhá uprchlíkům také Světový potravinový program. Do pomoci investuje 5,5 milionu dolarů měsíčně (132 milionů korun). Finance na humanitární pomoc by navíc měly v následujících měsících vzrůst. 

Jen v Jižním Súdánu podle posledních informací hrozí nedostatek potravin milionům lidí. S hladomorem v zádech jich bude stále víc proudit směrem do Ugandy. Ta je však na ně připravená. „Uvítáme u nás každého, kdo k nám chce přijít,“ ujistil Jogo.

Příběh ženy, která z Jižního Súdánu utekla před hrůzami bojů do Ugandy:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.