Na odsunu syrských jednotek z libanonského území se dohodli představitelé obou států v sobotu. - více zde
Údolí u hranic se Sýrií mezi pohořími Libanon a Antilibanon leží v průměrné výšce 800 metrů nad mořem.
Je dlouhé 80 a široké 25 kilometrů, uprostřed tvoří rozvodí mezi řekami Ásí, která teče na sever do Sýrie, a Litání, tekoucí na jih. Je to také nejúrodnější governorát země, považovaný za zelenou perlu Libanonu a místní vinařský ráj. Jeho správním střediskem je Zahla.
Údolí Bikáa zaujímá 42 procent rozlohy Libanonu a žije zde 13 procent libanonské populace. Šíité (asi 15 procent místní populace) žijí zejména na severu, sunnité (35 procent), křesťané (43 procent) a drúzové (sedm procent) ve středu a na jihu údolí.
Syrská vojska se v roce 1976 do Libanonu dostala právě přes toto údolí. Jejich příchod do země schválily z taktických důvodů USA, cílem bylo zabránit převaze bojovníků Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) Jásira Arafata a libanonské levice nad protipalestinským křesťanským táborem. A syrští vojáci (v roce 1976 jich přišlo asi 40 tisíc, nyní je jich v celé zemi na 15 tisíc) jsou v údolí stále.
V údolí se v následujících letech odehrály některé významné politické události. Právě zde, v obci Sultán Jákub, zastavila v červnu 1982 syrská a palestinská vojska izraelský postup v zemi.
Izrael poté západní část údolí okupoval až do dubna 1985. Opět v údolí Bikáa, tentokrát v Baalbeku, bylo v červnu 1982 íránskými revolučními gardami založeno šíitské hnutí Hizballáh. A v údolí má kořeny též další místní šíitské hnutí Amal, které vzniklo jako Hnutí vyděděných šíitů již před zahájením občanské války v zemi v roce 1975.
V minulých desetiletích bylo údolí spojováno též s drogami. Od 30. let 20. století se zde ve velkém pěstovalo konopí, od 80. let i mák, suroviny na výrobu opia a hašiše. Pod značným mezinárodním tlakem zahájil Libanon v roce 1992 pod patronací OSN kampaň s cílem vyhladit rozvinutou produkci drog.
V údolí je ale mnoho archeologických památek, z nichž nejznámější jsou ve městě Baalbek. V tomto městě, kdysi slavném Heliopolisu (Město Slunce), jehož název je odvozen od pohanského boha Baala, ohromují zejména úchvatné antické chrámy Jupiterův, Venušin a Bakchův. Zatímco Baalbek je znám svými památkami či slavným hudebním festivalem, křesťanské město Zahla je zase proslavené výrobou známé anýzovky arak.
