Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Úder v Libyi, to je sedm hodin v kokpitu, říká britský pilot

  15:47aktualizováno  15:47
Zatímco francouzští a američtí piloti startovali k prvním misím nad Libyí z letadlových lodí a základen ve Středomoří, jejich britští kolegové v tornadech to měli o poznání těžší. Vyráželi převážně z domovských základen na Britských ostrovech. Během každé mise tak strávili minimálně 7 hodin v kokpitu.

K bojovým letům nad Libyí startovali britští piloti letounů Tornado GR4 ze základny Marham, doma na Britských ostrovech. Až později začali využívat základnu Gioia del Colle v jižní Itálii kvůli hlídkám nad bezletovou zónou. Údery například na vojenské cíle v hlavním libyjském městě Tripolisu tak patřily k těm vůbec nejnáročnějším, jaké za poslední dobu britští letci absolvovali.

V kokpitech svých strojů trávili v kuse až sedm hodin. "Přibližně tři hodiny letíte tam, asi hodinu máte na samotný úkol a tři hodiny zase zpátky," popisuje jeden ze zkušených britský pilotů a bývalý velitel squadrony Scott A., který donedávna létal na stíhacích strojích Tornado F3. Občerstvení v podobě různých speciálních koncentrátů a pytlíky "na malou" jsou podle něj během takové mise naprostou nutností.

Náročnost lze srovnat snad jen s prvními leteckými útoky amerického námořnictva v Afghánistánu v roce 2001, kdy piloti startovali na cíle Talibanu z letadlových lodí v Indickém oceánu přes Pákistán.

Plné soustředění, neustále

Zbrojíři a technici připravují stroje. Operační a taktické plány pro každou takovou misi jsou velmi složité a obsáhlé. Piloti je musí znát do puntíku. "A to i přesto, že bojujete s minimálně o dvě třídy horším protivníkem, než na jakého jste trénovaní," říká Scott.

Důkladné přípravy a nervozita před misí nedovolí letcům před startem příliš odpočívat. "Jste vzhůru minimálně pět hodin před startem. Fyzicky i psychicky musíte být v naprosté pohodě. Stejně ale při zpáteční cestě, kdy adrenalin po boji vyprchá, myslíte jen na to, jak budete doma v posteli," konstatuje Scott.

Údery na Kaddáfího muniční bunkry.

Údery na Kaddáfího muniční bunkry.

Neustále udržovat mysl v nejvyšších obrátkách pomáhá komunikace s kolegy a operačním střediskem. "Řešíte taktiku, aktuální počasí, letovou trasu, tankování a pochopitelně úkoly, které v misi máte," říká Scott. Ze základny v Marhamu poblíž Norfolku startují za tmy skupiny tornád za tmy. "Brýle pro noční vidění umožňují létat v těsné formaci i za tmy, ale vyžaduje to zkušenosti," tvrdí.

Mise začíná. Ihned po startu přichází chvíle pro další části britských vzdušných sil, především pro létající tankery TriStar a VC-10, které pro splnění úkolů hrají klíčovou roli. Bez dotankování za letu totiž Tornado uletí zhruba 1 500 mil. Tankovací manévr, kdy se bojový letoun musí "napíchnout na hadici vlající za tankerem", vyžaduje po letcích naprostou preciznost. "Běžná rychlost je asi 0,8 Mach, během tankování musíte zpomalit a udržovat rychlost na 0,65 Mach," popisuje pilot. S jedním, dvěma i třemi doplněními paliva za letu pak ale britské stroje zvládnou i 5 000 mil a mohou operovat ve vzduchu až 10 hodin, což odpovídá omezení oleje v motorech.

Dokonalý přehled o bojišti

Letouny se dostávají nad libyjské území. Primární úkoly zní, zničit protivzdušnou obranu a strategické vojenské cíle. Vyzbrojeny jsou pro tyto úkoly střelami Storm Shadow, které využívají technologie stealth a jsou schopné zasáhnout cíl až na 250 kilometrů.

Do letounu neustále proudí v reálném čase ohromné množství aktuálních dat z průzkumných letounů, plavidel, zpravodajských služeb a velení. Prostřednictvím zabezpečených komunikačních kanálů dostává pilot přesné údaje o cíli včetně finálního rozhodnutí o jeho zničení nebo také o zrušení celé akce. "Máte doslova živý obraz o situaci," potvrzuje Scott.

Po splnění primárních úkolů následují "rutinní" hlídky nad oblastí a případně další útočné akce proti Kaddáfího silám na ochranu civilistů. Letouny Tornado jsou vybaveny speciálním průzkumným systémem RAPTOR, díky kterému například piloti jednoduše identifikovali a poté laserem naváděnými střelami Brimstone zničily několik tanků a dalších těžkých zbraní u měst Adžedábíja a Misuráta.

LIbyjský tank T-72 u Adžedabíje v hledáčku britského bojového letounu  (26. března 2011)
LIbyjský tank T-72 u Adžedabíje v hledáčku britského bojového letounu  (26. března 2011)
LIbyjský tank T-72 u Adžedabíje v hledáčku britského bojového letounu  (26. března 2011)

Libyjský tank T-72 v hledáčku britských letounů Tornado.

Dokonalý přehled o momentální situaci byl ale také důvodem, proč britské velení jednu z misí nad Tripolisem náhle odvolalo. "Zpravodajci v poslední chvíli varovali, že jsou blízko cíle civilisté a úder by je mohl ohrozit," konstatuje Scott.

Pro náročné mise, jakými jsou ty nad Libyi, především co se týká vzdálenosti a času, britští letci trénují na simulátorech. "Dlouhé lety nejsou ničím novým. Nezapomínejme, že britské Královské letectvo hlídkovalo nad Kosovem, kam letouny startovaly ze základen v severním Německu a také nad Irákem ze základen ve střední části Saudské Arábie," dodává Scott.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Analytici amerického letectva ze 41. zpravodajské jednotky začínají ve Fort...
Tajemný projekt Maven. Pentagon brzy nasadí proti islamistům algoritmy

Americké ministerstvo obrany chce ještě do konce roku nasadit na některé vládní platformy pokročilé počítačové algoritmy umělé inteligence, které mají...  celý článek

Ve Vyškově ukončilo šestitýdenní výcvik 67 nových příslušníků Aktivních záloh
Do výcviku záloh přijala armáda rekordní počet dobrovolníků

Do šestitýdenního armádního kurzu základní přípravy nastoupil rekordní počet zájemců o službu v aktivní záloze. Informovalo o tom velitelství výcviku ve...  celý článek

Švédské ozbrojené síly. Ilustrační snímek
Švédsko prověří obranu kvůli ruským výhrůžkám. Spustí "Auroru 17"

Švédsko v reakci na ruské výhrůžky kvůli sbližování s NATO připravuje největší vojenské cvičení za posledních dvacet let. Zapojí se do něj 19 tisíc švédských a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.