Úder na Irák rozdělil velmoci

  • 140
Vojenští jestřábi z USA a Velká Británie zůstavají osamoceni v prosazování brzkého úderu proti režimu Saddáma Husajna. Většina dalších velmocí prosazuje diplomatické mírové řešení a netrpělivě čeká na pondělní zprávu zbrojních expertů pátrajících v Iráku. Německo už avizovalo, že coby předsedající země Rady bezpečnosti OSN požádá inspektory o předložení druhé zprávy.

"Chceme, aby pokračovali v práci. Pokud však mají pokračovat, musejí podat zprávu," vysvětlil bez dalšího upřesnění německý ministr zahraničí Joschka Fischer.

Vysocí diplomaté OSN citovaní deníkem Daily Telegraph tvrdí, že první zpráva stejně nebude obsahovat dost důkazů o iráckých přečinech. Německo bude šéfovat RB OSN po celý únor.

Podle deníku The Times se Berlín obává, že by americký prezident George Bush mohl použít první zprávu inspektorů k vyhlášení války hned 28. ledna. Proto bude Německo prosazovat odevzdání druhé zprávy 14. února.

Německo společně s Francií, která předsedá RB OSN tento měsíc, už veřejně zdůraznily odhodlanost předejít válce s Irákem za cenu prodloužení inspekcí. Podobný názor mají i Čína a Rusko. USA netají rozhořčení.

"Paříž a Berlín by měly nejspíš počkat, až uvidí, co řeknou inspektoři. To je rozhodně to, na co čekají Spojené státy," vzkázal americký ministr zahraničí Colin Powell.

Podle deníku New York Times jsou USA připraveny dělat v pondělí spojencům i těžkosti a naléhat, aby uznali, že Irák nerespektuje rezoluce OSN a neodzbrojuje.

"Pondělní zpráva bude klíčová pro další rozhodnutí ohledně Iráku," řekl ruský prezident Vladimír Putin v telefonickém rozhovoru s americkým protějškem Georgem Bushem.

Bílý dům soudí, že Francie a Německo mají právo zůstat stranou, pokud se tak rozhodnou. Doufá však, že v případě vojenské operace se po bok USA postaví řada evropských zemí, například Británie, Itálie, Španělsko a východoevropské země.

"Prezident George Bush si je jist, že Evropa na výzvu odpoví. Je možné, že Francie nebude součástí koalice. Je možné, že v ní nebudou jedna nebo dvě země," uvedl mluvčího Bílého domu Ari Fleischer.

Postoje členů Rady bezpečnosti OSN k Iráku

STÁLÍ ČLENOVÉ
Čína
- K jakékoli ozbrojené akci požaduje souhlas RB OSN, ale je zásadně pro politické a diplomatické řešení krize. V současnosti by podle Pekingu měly v Iráku pokračovat zbrojní inspekce.
Francie - Považuje vojenské řešení krize za krajní možnost, o němž by měla rozhodnout RB OSN. Požaduje diplomatické řešení krize. Nyní nevidí žádné důvody pro útok a je odhodlána vetovat v RB rozhodnutí pro ozbrojenou akci.
Rusko - Také Moskva tvrdí, že použití síly může schválit jen RB OSN. Skepticky hodnotí zprávy, podle nichž Bagdád vlastní jaderné zbraně. Podle Moskvy se zatím neobjevilo nic, co by mohlo být považováno za důkaz, že Irák porušil rezoluci OSN. Žádá případné zrušení protiiráckých sankcí OSN.
USA - Americký prezident George Bush se snaží přesvědčit spojence i další velmoci o nutnosti útoku. Tvrdí, že Irák rozvíjí zbraně hromadného ničení (ZHN) a odmítá spolupracovat s inspektory. Není proti odvrácení války tím, že Saddám Husajn odejde do exilu.
Velká Británie - Patří k nejbližším spojencům USA. Premiér Tony Blair tvrdí, že dává přednost postupu prostřednictvím OSN. Trvá však na tom, že v případě, kdy budou prokázány ZHN v Iráku nebo závažné porušování rezolucí, nebude k útoku zapotřebí nové rezoluce.
 
NESTÁLÍ ČLENOVÉ
Angola - Své stanovisko hodlá zveřejnit až po předložení zprávy zbrojních inspektorů.
Bulharsko - Požaduje pokud možno mírové řešení konfliktu, ale kategoricky neodmítá vojenskou akci bez souhlasu OSN.
Chile - Své stanovisko hodlá zveřejnit po předložení zprávy zbrojních inspektorů.
Guinea - Podporuje pokračování inspekcí, k případnému útoku se zatím nevyjádřila.
Kamerun - Zatím se nevyjádřil, je pro pokračování inspekcí.
Mexiko - Podporuje pokračování inspekcí, vojenskou akci je ochotno podpořit jen po souhlasu RB OSN.
Německo - Německý kancléř Gerhard Schröder odmítl souhlas své země s válkou proti Iráku v RB OSN. Podle Berlína dosud nebyly nalezeny žádné důkazy o ZHN v Iráku a případné odzbrojení připadá v úvahu jen mírovou cestou.
Pákistán - Požaduje pokračování inspekcí a je pro diplomatické řešení krize. Prezident Parvíz Mušaraf loni prohlásil, že nechce, aby byla jeho země do operace zapletena.
Sýrie - Tvrdí, že Irák spolupracuje s inspektory a že existuje prostor pro zrušení sankcí. Loni překvapivě hlasovala pro přísnější rezoluci proti Iráku s tím, že se jí dostalo ujištění, že útok nepřichází v úvahu bez další rezoluce OSN.
Španělsko - Madridská vláda je připravena podpořit případnou válku s Irákem, ke které by podle ní nemusela být ani nová rezoluce OSN.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video