Dzurinda žádá ministrovu hlavu PŘÍLOHY
Slovenský premiér Mikuláš Dzurinda předal do rukou prezidenta Rudolfa Schustera žádost o odvolání ministra obrany Ivana Šimka. Dzurinda požaduje Šimkovu "hlavu" od minulého týdne, kdy ministr ve vládě nepodpořil jeho návrh na odvolání ředitele Národního bezpečnostního úřadu Jána Mojžiše. Podle slovenské ústavy Schuster musí Šimka odvolat.
Události kolem bezpečnostních úřadů mezitím vzbudily pozornost centrály NATO v Bruselu. Se vstupem Slovenska do aliance musí totiž stovky úředníků i vojáků projít bezpečnostními prověrkami, které má právě Mojžišův úřad na starost.
Aliance potvrdila, že události na Slovensku "bedlivě sleduje". V Bratislavě se proto objevil i šéf bezpečnostního úřadu aliance Wayne Rychak. Jak uvedl, alianci zajímá, zda bezpečnostní prověrky a ochrana utajovaných informací budou zajištěny tak, jak NATO požaduje.
---
Evropa zváží rozšíření mise v Afghánistánu
Evropské země posoudí žádost Spojených států a Německa na rozšíření působnosti mírových sil v Afghánistánu i mimo hlavní město Kábul. Oficiální zdroje z NATO však zatím nepotvrdily, že by členské země aliance diskutovaly o dalším posílení současného kontingentu v Afghánistánu. Jak uvedl generální tajemník aliance George Robertson, celá záležitost musí být velmi pečlivě posouzena. Podle něj proto zatím nedostali vojenští stratégové aliance za úkol, vypracovat plány na rozšíření sil ISAF.
---
Německo trvá na počtu stíhaček
Německý ministr obrany Peter Struck vyloučil spekulace o tom, že by Německo zredukovalo v objednávkách počty nových stíhaček Eurofighter, které chce vzdušným silám nakoupit. "Kontrakty by měly být dodrženy," uvedl Struck. Reagoval tak na diskuze v spolkovém parlamentu o tom, že by Německo mělo koupit pouze 100 až 120 stíhaček namísto původně objednaných 180 strojů. Jeden špičkově vybavený letoun Eurofighter bude státní pokladnu stát 80 milionů eur. Půjde tak o největší armádní projekt v historii Německa.
---
Clark kandiduje na prezidenta
Bývalý vrchní velitel sil NATO Wesley Clark se rozhodl příští rok kandidovat za Demokratickou stranu na úřad amerického prezidenta. Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na nejmenované politické zdroje. Generál ve výslužbě Clark, který v roce 1999 vedl bombardování Jugoslávie, ale v politice je novicem, se tak stane desátým uchazečem o demokratickou kandidaturu na prezidenta. O své kandidatuře uvažoval od loňska. V lednu pak oznámil, že nebude zatím spekulovat o šancích na zvolení. "Chci jen říkat, co naše země potřebuje," řekl.
Pravidelný přehled zpráv připravují stážisté Informačního centra o NATO v Praze.
