Ministr obrany odlétá na návštěvu USA
Ministr obrany České republiky Miroslav Kostelka je členem oficiální delegace, která v čele s premiérem Vladimírem Špidlou navštíví USA. Mezi body ministrova programu jsou i přijetí u amerického prezidenta George Bushe, návštěva vojenské základny v Norfolku či Tampě na Floridě. S Američany bude také jednat o společné účasti v operaci Trvalá svoboda, o situaci v Iráku a účasti českých vojáků v iráckých stabilizačních jednotkách.
---
Američané by mohli být v Iráku až 4 roky
Generál Tommy Franks, bývalý velitel amerických ozbrojených sil v Iráku, se domnívá, že pobyt amerických vojáků na iráckém území by se mohl protáhnout až na čtyři roky. Jejich počet by podle něj neměl nejméně rok výrazně klesnout, a tak je třeba počítat s tím, že útoky na americké jednotky budou pokračovat.
Díky těmto útokům sílí kritika přílišné angažovanosti USA v Iráku a obavy z partyzánské války, které by mohly Spojené státy čelit. Americký senát proto vyzval prezidenta George Bushe, aby požádal o pomoc při stabilizaci Iráku NATO i OSN.
---
Jakou roli bude hrát NATO v Iráku?
Americký senát odsouhlasil rezoluci, která vyzývá prezidenta George Bushe, aby zapojil síly NATO do stabilizace a obnovy Iráku. Americký ministr zahraničí Colin Powell přislíbil, že vláda bude jednat se svými evropskými partnery o případné roli NATO v Iráku.
Podle evropských analytiků je však nepravděpodobné, aby evropské země hrály větší roli v irácké operaci, hned z několika důvodů. Země jako Německo, Francie či Belgie odmítají vyslat své vojáky do Iráku pokud nebude zapojeno OSN, navíc jsou jednotky většiny evropských států přítomny na jiných mírových misích po celém světě, a tak nejsou tyto země schopny uvolnit další jednotky pro misi v Iráku. Jiné státy sice mají dostatečně početné armády přítomné v Evropě, ale operabilní je pouze malá část. A i když si tedy mnozí američtí politici přejí sejmout část odpovědnosti za vývoj v Iráku z beder USA, zapojení evropských sil NATO je velmi nejisté.
---
NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v Afghánistánu
NATO se připravuje na převzetí velení mírové mise v Afghánistánu. Do Kábulu, hlavního města země, míří 60 německých vojáků, kteří mají vytvořit komunikační zázemí pro budoucí velitelství. Do Afgánistánu by se do srpna mělo přemístit 5 tisíc spojeneckých vojáků. Tento krok předznamenává rostoucí roli aliance v udržování mezinárodního míru, shodují se experti.
---
OSN jednala o přítomnosti NATO v Bosně
Síly NATO mají v Bosně zůstat ještě nejméně rok. Rada bezpečnosti OSN dále požádala o předání všech obviněných z válečných zločinů, které byly spáchány během bosenského konfliktu, Mezinárodnímu soudnímu tribunálu pro válečné zločiny v Haagu. Síly NATO mají podle členů Rady pomoci při vyšetřování a shromažďování důkazů pro mezinárodní tribunál.
---
USA zřejmě opustí základny v Německu
Podle nejvyššího amerického vojenského velitele v Evropě, generála Jamese Jonese, by kvůli reorganizaci ozbrojených sil mohlo dojít k uzavření většiny amerických základen v Německu. Podle Jonese by nadále fungovala jen základna v Ramsteinu, kde sídlí Spojenecké velení vzdušných sil NATO - Sever a která zabezpečuje týlovou podporu vojenských operací v Afghánistánu a Iráku.
---
Stíhání příznivců Husajnova režimu pokračuje
Americké jednotky zahájily operaci s názvem IVY SERPENT, jejímž úkolem je paralyzovat malé vojenské jednotky přívrženců bývalé vládnoucí irácké strany Baas, které neustále utočí na americké vojenské cíle v Iráku. Jedním z prvních úspěchů operace je zadržení tří představitelů Husajnovy strany na severu země. Vojáci zabavili i velké množství zbraní a výbušnin.
Pravidelný přehled zpráv připravují stážisté Informačního centra o NATO v Praze.
