Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Expremiérce jsem chtěl uříznout hlavu, vypověděl u soudu Breivik

  11:17aktualizováno  16:08
V Oslu čtvrtým dnem pokračuje proces s Andersem Behringem Breivikem. Norský atentátník prý nečekal, že se mu po pumovém atentátu na vládní úřady v centru Osla podaří z metropole nepozorovaně uniknout. Své šance na přežití odhadoval na méně než pět procent.

Budova norského úřadu vlády, kterou v červenci 2011 poničil teroristický útok extremisty Anderse Behringa Breivika (19. dubna 2012) | foto: Reuters

Breivik prý plánoval v Oslu celkem tři pumové útoky. Dvě nálože o hmotnosti jedné tuny a další stokilovou bombu chtěl ukrýt v zaparkovaných automobilech.

Nedokázal ale vyrobit více než jednu bombu a zvolil proto strategii počítající s jedním pumovým útokem a následnou střelbou. "Prvořadým cílem bylo zabít celou vládu, včetně premiéra," vzpomínal Breivik na výbuch tunové bomby v centru Osla.

Útoky v Norsku

Breivik se před soudem zodpovídá z loňského bombového útoku v Oslu a ze střelby na účastníky tábora sociálnědemokratické mládeže na nedalekém ostrově Utöya. Byl obžalován z teroristických činů a hrozí mu 21 let vězení, nebo internace v psychiatrické léčebně, pokud ho soud shledá nesvéprávným. Považuje se za templářského rytíře, který spasí Norsko před multikulturalismem a pronikajícím islamismem.

Kromě úřadu vlády chtěl zaútočit také proti sídlu vládnoucí strany. Jako třetí terč zvažoval parlament, radnici v Oslu či královský palác. Na ten prý chtěl zaútočit ve chvíli, kdy bude král pryč. Breivik se totiž "stejně jako mnoho kulturních konzervativců" považuje za příznivce monarchie.

Zvažoval také útok na redakci deníku Aftenposten. To ale nakonec zavrhl, protože exploze by zabila příliš mnoho civilistů. Kromě toho plánoval, že vtrhne do sídla jedné norské televize a "popraví co nejvíc novinářů".

Před útoky prý obezřetně prozkoumával terén, aby zjistil slabá místa svých cílů. Asi osmkrát se vydal na průzkum vládních úřadů a čtyřikrát obhlížel parlament. Mezi jednotlivými terči se chtěl přesunovat na lehkém motocyklu.

Škoda, že jsem neměl iPhone, lituje Breivik

Po explozi u úřadu vlády očekával střet s ozbrojenou policií. Cestou na ostrov Utöya ho ale nikdo nezastavil a on tak mohl pozabíjet 69 účastníků tábora mladých sociálních demokratů.

"Cílem nebylo zabít 69 lidí, cílem bylo zabít všechny," prohlásil Breivik před soudem v Oslu. Na ostrově Utoya bylo v době jeho krvavého řádění asi 560 lidí.

Nejlákavějším terčem pro něj byla někdejší socialistická premiérka Gro Harlemová Brundtlandová. Breivik jí chtěl uříznout nožem hlavu a nafilmovat to. Brundtlandová ale z ostrova jen několik hodin před masakrem odjela.

Breivik chtěl levicové táborníky vyděsit a se zbraní v ruce nahnat do vody. "Doufal jsem, že se utopí," uvedl masový vrah. Masakr si prý původně chtěl nafilmovat, ale nepodařilo se mu to, protože si nemohl koupit iPhone.

Puška dostala jméno Ódinova oštěpu

Breivik již dříve vypověděl, že od léta 2006 hrál rok nepřetržitě počítačovou hru World of Warcraft. Trávil u ní 16 hodin denně ve svém pokoji v domově své matky. Jako přípravu na masakr ale později použil "střílečku" Call od Duty: Modern Warfare, u níž se učil mířit. Za 12 tisíc norských korun (téměř 40 tisíc Kč) si koupil holografický mířící systém, na kterém trénoval vraždění.

Bezprostředně před útoky se připravoval i po fyzické stránce. S batohy plnými kamení chodil na dlouhé túry, aby posílil zádové svalstvo. Přihlásil se do střeleckého klubu, aby dostal potřebné povolení ke koupi zbraně.

Fotogalerie

Breivik také prozradil, že svým zbraním dal jména z norské mytologie, která na ně napsal runovým písmem. Pušku nazval Gungnir podle oštěpu hlavního boha severské mytologie Ódina, pistoli pojmenoval Mjölner podle kladiva boha války Thóra a vůz, kterým dojel na ostrov Utöya, nazval Sleipner podle osminohého Ódinova koně.

Breivik nechal ruku dole

Samozvaný bojovník proti islámu na počátek čtvrtého dne procesu poprvé vynechal svůj extremistický pozdrav, při němž předpažuje pravici zaťatou v pěst. Gesto vyvolalo rozhořčení příbuzných obětí a přeživších. Někteří z nich vyzývali, aby atentátníkovi z tohoto důvodu nebyla u soudu snímána pouta.

"Cítíme se pošlapáváni. Pozdrav vyjadřuje naprostou neúctu k obětem a příbuzným," uvedl v deníku Bergens Tidende vůdce podpůrné skupiny pro přeživší útoků Trond Blattmann. "Breivik se se svým pozdravem obrací částečně k pozůstalým. To působí zvlášť provokativně a bolestivě," dodal Blattmann.

Skupina vyjádřila přesvědčení, že by předsedkyně senátu měla obžalovanému pozdrav zakázat. Breivikův obhájce Geir Lippestad sdělil, že obhajoba radila obžalovanému s gestem skoncovat, ten to ale odmítl. Přesto ve čtvrtek pozdrav vynechal.

Jsem Breivikova milenka, tvrdila Němka

V německých médiích se objevila informace, že v pondělí se do soudní budovy snažila dostat jistá Němka, která se vydávala za milenku samozvaného bojovníka proti islámu. "Chtěla dovnitř, aby Breivika viděla. Tvrdila, že je jeho milenkou," řekl mluvčí policie v Oslu.

Do norské metropole přiletěla v neděli ze Stuttgartu a zamluvila si hotelový pokoj na 14 dní. Breivikovi údajně poslala několik dopisů a možná také peníze. Ve svém mobilním telefonu měla uloženu fotografii Breivika s puškou.

Ženu norská policie zadržela a strávila noc v cele. V úterý ji Norsko vrátilo zpět do Německa. Německé úřady potvrdily, že je místní policii známá, její totožnost ale nezveřejnily.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Inaugurační řeč amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho (20.1.1961)
Trump nebude blokovat zveřejnění dalších detailů z atentátu na Kennedyho

Donald Trumb nebude blokovat zveřejnění dosud utajovaných informací z vyšetřování atentátu na někdejší hlavu Spojených států Johna F. Kennedyho. Americký...  celý článek

Barcelona protestuje proti uvěznění dvou separatistických lídrů a rozhodnutí...
Madrid přebere vládu nad Katalánskem. Sesadí Puigdemonta a vyhlásí volby

Španělská vláda omezí katalánskou autonomii. Sesadí tamní vládu a ve vzpurném regionu uspořádá volby, oznámil španělský premiér Mariano Rajoy. Návrh musí ještě...  celý článek

V Barceloně demonstrovalo na 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska...
V Barceloně demonstrovalo půl milionu lidí za nezávislost Katalánska

V Barceloně demonstrovalo 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků. Uvedla to katalánská policie. Rozhodnutí španělského...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.