Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Údaje o špionech jsou k mání

  9:24aktualizováno  9:24
Základní pravidlo zpravodajských služeb - být utajen - vzalo zasvé během jediného dne, kdy ministerstvo vnitra předalo evidenci všech občanů na okresní úřady.
Už čtrnáct dní tak mají civilní osoby na úřadech přístup k nechráněným osobní údajům všech příslušníků tajných služeb, ale i ústavních činitelů. V databázích jsou uloženy například adresy a informace o rodině prezidenta, premiéra, guvernéra centrální banky nebo poslanců a senátorů.

Původní informace přitom nasvědčovaly tomu, že úřady při převodu evidencí před čtrnácti dny získaly "jen" osobní údaje policistů.

"Co se týče zpravodajských služeb, je to katastrofa a skandál. Je to velmi vážná věc, která může ohrozit konspiraci příslušníků tajných služeb," prohlásil předseda sněmovní komise pro kontrolu civilní kontrarozvědky Jan Klas.

Většina poslanců, ale například ani velitelé speciálních útvarů policie do poslední chvíle netušili, že od července jsou osobní údaje detektivů, zpravodajců a politiků nechráněné. "Nevěděl jsem to. Pan ředitel BIS Růžek mi ale v pátek potvrdil, že ministerstvo vnitra předalo na okresní úřady i osobní data všech příslušníků služby," dodal Klas.

V době, kdy evidenci občanů spravovalo ministerstvo vnitra, byla osobní data vybraných osob takzvaně zablokována - přístup k počítačové databázi byl odepřen každému, kdo neměl zvláštní povolení. Když vnitro evidenci předalo okresním úřadům, možnost blokací skončila.

Ještě ve čtvrtek úředníci ministerstva vnitra, kteří jsou za to zodpovědní, tvrdili, že je všechno v pořádku a existují dostatečné pojistky proti zneužití osobních údajů. Ministr vnitra Stanislav Gross však v pátek přiznal, že to je problém. Připustil dokonce i to, že pro některé zpravodajce či detektivy bojující s organizovaným zločinem to může znamenat ohrožení jejich života. "Představuje to zvýšená bezpečnostní rizika a v některých extrémních případech by se mohlo jednat i o toto riziko," řekl Gross.

Už dnes může úředník na okresním úřadu zjistit třeba to, kde bydlí šéf protidrogové jednotky Jiří  Komorous, jestli je ženatý a má rodinu.

Evidence obyvatel sice neobsahují informace o tom, kde konkrétní člověk pracuje, dlouhodobou analýzou dalších údajů a porovnáváním s daty dalších osob by však pro odborníka nebyl problém zjistit to. "Z dlouhodobého hlediska by to znamenalo bezpečností riziko, protože by se tak dala rozklíčovat třeba část pracovníků zpravodajských služeb a speciálních policejních složek, které jsou liniově řízené," potvrdil předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Petr Nečas.

Po čtrnácti dnech, co evidence spravují okresní úřady, policisté navíc upozorňují, že hrozí i další nebezpečí: přes evidenci obyvatel se může počítačový odborník nabourat i do policejních evidencí. Tam jsou uloženy třeba informace o pachatelích trestných činů a nebo služební zařazení jednotlivých policistů.

"Některé okresní úřady nejsou vybaveny na to, aby mohly zajistit takovou ochranu počítačové sítě, jako tomu bylo u policie. Stejný problém je i v přístupu do místností, kde jsou ty terminály. Do těch kanceláří není zase tak velký problém se dostat. Prostě je rozdíl mezi okresním úřadem jako civilní budovou a policejní úřadovnou, která má bezpečnostní režim," uvedl jeden z okresních šéfů policie.

Představitelé úřadů ovšem tvrdí, že dělají, co mohou. "Do místnosti, kde jsou evidence, se nikdo nepovolaný nedostane. Vstup je povolen pouze určeným osobám z okresního úřadu, nikoli všem zaměstnancům. Každý počítač má navíc přístupové heslo, které zná jen ten, kdo ten terminál obsluhuje," tvrdí například přednosta Okresního úřadu v Uherském Hradišti Ivan Palacký.

Poslanci, policisté i tajné služby přesto žádají ministerstvo, aby neprodleně zajistilo novou ochranu osobních údajů vybraných osob. Do té doby, než začne blokace znovu platit, chtějí alespoň registraci všech dotazů ke konkrétním lidem.

"Je chyba ministerstva vnitra, že tuto věc neošetřila. Věděl jsem o tom, že ta situace nastala, ale předem nikdo neupozornil, že se to stane," řekl Nečas.
 
"Ochrana vybraných osob prostě musí být zajištěna. Současný stav není dobrý," dodal exministr vnitra Cyril Svoboda.

Nynější ministr Gross slibuje, že se o nápravu postará, zatím však nechce prozradit, jak to provede: "Jsou dvě možnosti, buď v rámci zbývajícího legislativního procesu, nebo prostřednictvím jiných zákonů, třeba zákona o české policii. Ten problém není neřešitelný, ale teď nechci říct, kterou cestu budeme volit."

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Z tanečního parketu do basy. Když komunisté trestali mládež za rokenrol

Před šedesáti lety si komunistická moc v Praze došlápla na desítky mladých lidí, kteří se provinili pouze tím, že tančili rokenrol. V očích režimu propagovali...  celý článek

Lékaři na demonstraci ve Žlebech na Kutnohorsku symbolicky pohřbili místní...
Zástupci lékařů a lékáren v Rozstřelu vysvětlí, proč se pustili do stávky

Praktičtí lékaři se chystají ve středu protestovat proti byrokracii a podfinancování praxí. K nim se připojí i lékárníci, aby upozornili na ohroženou...  celý článek

Řetězový most v Budapešti
100 POHLEDŮ: Skladiště pod elegantním mostem v Budapešti

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.