"Zkušenější učitel může být mnohem tolerantnější, klidnější, má více praxe. Ale pokud jsou přestárlé celé sbory, přerušuje se tím přirozená výměna, není komu předávat zkušenosti," míní Prokešová. Ředitelé škol, kteří horko těžko shánějí do svých sborů mladou krev, si často ani zkušeností necení. "Jistě někdo si může říci, že starší učitelé jsou zkušenější a tolerantnější - jako prarodiče. Ovšem já v dlouhé praxi velké plus nevidím. Mnozí takoví kantoři totiž mají způsoby ještě ze socialistických škol. Učitelství je o snaze chápat děti. A to tito učitelé už většinou nesvedou," podotkl ředitel Svobodné základní školy v Londýnské ulici v Praze Jaroslav Kotal. Učitelské sbory přitom podle expertů každým rokem dál stárnou. "Noví kantoři nepřicházejí. Není přehnané říci, že na vysokých školách sbory dokonce pozvolna vymírají a není kým je doplňovat," soudí předseda vysokoškolských odborů František Barták, který vyučuje na plzeňské lékařské fakultě. Barták přičítá nezájem mladých především špatnému platovému ohodnocení ve školství. "Za ty malé peníze třeba i někdo nastoupí, ale je tu jen tak dlouho, dokud nenarazí na první lépe placené místo. A není se co divit: za osm tisíc korun hrubého si zkrátka mladý člověk nemůže zařídit domácnost, živit rodinu a třeba se ještě i slušně šatit. Starší profesoři, kteří už ’bydlí se vším všudy’, si špatný plat mohou dovolit." Také ministr školství Eduard Zeman je přesvědčen, že za nezájmem mladých stojí především mzdy. "Za současné platové situace se absolventům do školství nechce - ve třídách zůstávají lidé především předdůchodového nebo vyššího věku. Dokud se platy nezlepší a učitelům se nenabídne možnost kariérního růstu, bude těžké s tím něco dělat," řekl Zeman, který vysoký věk učitelů cítí jako velký problém svého resortu. Václava Masáková z Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1 upozorňuje, že vyšší věk kantorů může být problémem i pro děti. "Samozřejmě jsou mnozí starší učitelé, kteří jsou psychicky tak fit, že pro děti jsou úplným požehnáním. Ale pak je velká část, kteří jsou dnes už vyhořelí, kteří nedokáží držet krok jak s dětmi, tak s tempem doby," míní Masáková. Takoví učitelé si podle ní nedokážou zvyknout třeba na to, že se v současnosti mnohem častěji než dříve "pletou" do výuky rodiče. "Prostě s nimi neumějí zacházet, stále ještě si myslí, že učitel je nejvyšší autorita," prohlásila Masáková. Její slova potvrzuje i Zdeňka Čárová z Prahy, která učila prvňáky a druháky do svých pětašedesáti let. "Nechala jsem kantorování před dvěma lety a ještě dnes se mi po mých dětech stýská. Ovšem v poslední době už to bylo příliš náročné, člověk o něčem rozhodl, a hned se mu ozvalo dvacet rodičů, proč že to tak má být. Také děti dnes mnohem častěji odmlouvají. Už jsem neměla sílu se s nimi dohadovat," přiznává.
SIMONA HOLECOVÁ
