Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi oživují jazyk u krajanů v cizině. Ukazují Rumcajse, vaří knedlíky

  8:44aktualizováno  8:44
Nejmladším je pět, nejstarším sedmasedmdesát. Všichni jezdí megapolí Sao Paulem i několik hodin za stejným cílem. Kam? Na kurzy češtiny, jazyka svých předků. Vedou je učitelé, které Česko každý rok vysílá do krajanských komunit, aby si uchovaly českou identitu. Kantoři navíc přibližují i kulturu nebo kuchyni.

Čeští učitelé působí v devíti státech, v brazilském Sao Paulu kantorka Klára Bachurková založila i folklorní hudební skupinu Pramen. | foto: Klára Bachurková

V brazilském Sao Paulu, kam Češi přicházeli v několika emigrantských vlnách především ve 20. století, učí od roku 2011 absolventka španělské a portugalské filologie Klára Bachurková. Počet členů místní Česko-brazilské kulturní unie klesá, a tak má výuka češtiny a přítomnost člověka z původní domoviny utužit komunitu.

V letošním školním roce se do kurzů přihlásilo zhruba devadesát lidí, přes padesát z nich vydrželo do konce. "Celkem mám osm skupin od úplných začátečníků po plynně hovořící studenty. V rámci komunity se běžně používá čeština i portugalština. Není neobvyklé, že se začne mluvit v jednom jazyce a skončí v druhém," říká jednatřicetiletá Bachurková, které k této práci inspiroval zejména pobyt u příbuzných v Argentině.

Kde působí čeští učitelé

Školní rok 2012/2013

Chorvatsko - Daruvar (2)
Srbsko - Bela Crkva (1)
Rumunsko - Svatá Helena a Gernik (1), Eibenthal (1)
Rusko - Novorossijsk (1)
Ukrajina - Čechohrad (1) 
USA - Chicago (1)
Argentina - Buenos Aires (1), Chaco (1)
Brazílie - Sao Paulo (1), Mato Grosso do Sul (1)
Paraguay - Coronel Bogado (1) 

Většina jejích studentů s češtinou teprve začíná, motivaci k výuce mají různou. "Někteří z nich se chtějí navrátit k českým kořenům, jiní mají za partnera Čecha nebo chtějí jet do Česka. Jsou i takoví, co se zabývají některou z velkých postav českých dějin, jako je Hus nebo Komenský," přibližuje učitelka. O jejich zájmu o jazyk předků vypovídá to, že průměrně jim cesta na kurz a zpět trvá dohromady tři hodiny. Někteří dojíždí i sto kilometrů.

Stát vysílá učitele do krajanských komunit od roku 1997. V aktuálním školním roce vyjelo do devíti zemí 13 lidí (více v boxu). "V minulosti jsme vysílali učitele také do Německa a Polska. Usnesení vlády umožňuje vyslání až 15 učitelů. Uvažuje se o Austrálii a Kanadě," říká Olga Vlachová z Domu zahraničních služeb spadajícího pod ministerstvo školství, který učitele do ciziny vysílá.

V Chicagu se učí čeština v Masarykově škole

Zatímco v celé Brazílii žije podle odhadů českého ministerstva zahraničí několik tisíc lidí českého původu, v americkém Chicagu (a jeho okolí), kde nyní působí další učitelka Klára Moldová, je komunita mnohem větší. První Češi se usadili u Michiganského jezera v polovině 19. století, nyní jich v oblasti žijí desítky tisíc. Ve městě fungují české obchody i restaurace, hodinu týdně vysílá i české rádio.

"Vazby na českou kulturu jsou tu pořád velmi pevné. Ať se jedná o plesové zábavy, košty vína, masopustní slavnosti, sokolskou organizaci nebo oslavy českých státních svátků," říká šestadvacetiletá Češka, která učí ve škole T. G. Masaryka v Ciceru na předměstí Chicaga.

Fotogalerie

I zde ale počet našinců klesá. I proto tu působí učitelka z Česka. "Většina mých studentů má oba rodiče Čechy a čeština je jejich komunikačním jazykem. S nimi probíhá výuka podobně jako na základních školách u nás. Ve smíšených manželstvích ale často převládá angličtina a děti z těchto rodin učíme jako cizince," líčí Moldová, jejíž prababička žila v Chicagu ve 20. letech minulého století za časů gangstera Al Caponeho.

Kantoři učí v zahraničí vždy minimálně jeden školní rok, můžou však požádat o prodloužení pobytu. Velký zájem je zejména o působení v Rumunsku, Chorvatsku a právě USA, menší o Latinskou Ameriku kvůli požadavku velmi dobré znalosti španělštiny či portugalštiny. Podmínkou je magisterské vzdělání, výhodou praxe ve výuce češtiny.

Češi radí jak vařit knedlíky, seznamují i s českými pohádkami

"Vyslanci" Česka se ale u krajanů nevěnují pouze výuce jazyka. Klára Bachurková založila folklorní hudební skupinu Pramen, uspořádala loutkové divadlo na motivy knih Josefa Lady a na místní univerzitě vyučuje českou literaturu. Čechobrazilcům také pouští Krtečka, Tři oříšky pro Popelku, Marketu Lazarovou, Rumcajse či Vratné lahve, nebo je učí koledy. "Vedu i kurzy vaření, kdy učím krajany vařit vepřo, knedlo, zelo, plněné bramborové knedlíky nebo péct perníčky," říká.

Češi v zahraničí

V cizině žijí podle odhadů ministerstva zahraničí zhruba dva miliony Čechů, více než polovina z nich v USA. Jedná se o krajany, jejichž předkové opustili vlast ještě před vznikem Československa, členy emigrantských vln po roce 1948 a 1968 i Čechy, kteří zamířili do ciziny až po pádu komunismu. Loni v září ministerstvo uspořádalo sérii akcí nazvanou Češi ve světě - oslavy Dne české státnosti 2012, na které dorazilo přibližně sedm set krajanů (více čtěte zde).

Aktivní je v Chicagu i Klára Moldová. Bývalá houslistka zlínské filharmonie příležitostně hraje s cimbálovou muzikou, pomáhá v České katolické misii, zřejmě bude radit i operním zpěvákům s přípravou Dvořákovy Rusalky. "Pořádáme také kurzy české kultury a historie, které vedu v angličtině. Podle zájmu se věnujeme různým oblastem české politiky, kultury či kinematografie," popisuje.

Obě Češky jsou z práce a života u krajanů nadšené. Se zájmem pozorují, jak se čeština a zvyky v komunitách zakonzervovaly. "Jazyk krajanů si zachovává slovní zásobu z první poloviny 20. století, nebo vliv portugalské gramatiky na českou," zmiňuje Bachurková. "Byla jsem překvapená, jak jsou tu některé tradice pevně zakotvené. Letošní Velikonoce pro mne byly asi nejklasičtější, jaké jsem kdy zažila," dodává Moldová.

Krajané také mají možnost v Česku na náklady státu studovat jeden či dva semestry na veřejných vysokých školách (každý rok se nabízí patnáct míst), případně absolvovat čtyřtýdenní kurz češtiny. Rozbíhá se i pilotní projekt, v jehož rámci se tři žáci z krajanských komunit v rumunském a srbském Banátu učí na Gymnáziu a Střední odborné pedagogické škole Jeronýmova v Liberci.

"Myslíme si, že pokud budeme pomáhat u komunity udržovat znalost českého jazyka, bude živá i v dalších generacích," řekl dříve iDNES.cz zmocněnec pro krajanské záležitosti ministerstva zahraničí Stanislav Kázecký. Právě resorty školství a zahraničí finančně podporují i občanské sdružení Česká škola bez hranic, které se věnuje výuce češtiny a českých reálií pro děti od necelých dvou do patnácti let v řadě velkých evropských městech.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.