Učitelé stávkovali za vyšší platy

  • 21
Vysokoškolští učitelé poprvé stávkovali. Chtějí vyšší platy. Hodinový výstražný protest zasáhl olomouckou Palackého univerzitu, přidali se i pedagogové z pražské filozofické fakulty a FAMU. "Bereme méně než učitelé základních a středních škol," řekla odborná asistentka z filozofické fakulty Věroslava Senjuková.

"Většina z nás si musí přivydělávat." Do Olomouce přijela na pozvání protestujících ministryně školství Petra Buzková, která připravila návrh reformy financování veřejného vysokého školství.

"Podaří-li se mi ve vládě návrh prosadit, měly by univerzity dostat příští rok navíc 5,2 miliardy korun. To by mělo umožnit i zvýšení platů pedagogů," uklidňovala Buzková.

Šance, že kabinet jejímu požadavku vyhoví, je poměrně velká. Návrh totiž podporují premiér Vladimír Špidla i vicepremiér Petr Mareš. Pokud reforma nevyjde, chtějí někteří olomoučtí učitelé v září začít stávkovat naostro.

Kantoři se bouří. A podporují ministryni
Původně to měl být protest proti ministryni školství. Nakonec nebyl. Bouřící se kantoři si s Petrou Buzkovou na shromáždění v Olomouci notovali. A vtipkovali.

Hodinovou výstražnou stávkou v době přijímaček pohrozili vysokoškolští učitelé z Univerzity Palackého v Olomouci už v únoru. Žádali jediné: zvýšení platů. V pondělí své hrozby naplnili.

Ostrá "protiministerská" rétorika se však mezitím z jejich prohlášení vytratila. Ministryně školství připravila ambiciózní návrh reformy financování veřejných vysokých škol. Od vlády na to chce získat více než pět miliard korun navíc. Zájmy vysokoškolských učitelů a ministerských úředníků se tak pro jednou spojily.

I proto vypadalo původně protestní shromáždění poněkud zvláštně. Vedle transparentů s nápisem "Protestujeme" se nad hlavami tří set shromážděných kantorů objevovala i hesla "Podporujeme naše ministerstvo".

"Jsem tu na pozvání organizátorů akce. S jejich názorem, že veřejné vysoké školy trpí nedostatkem peněz a je potřeba s tím konečně něco dělat, souhlasím," řekla Buzková. Výstražnou stávku, která se však studentů nijak nedotkla, protože se odehrála až v odpoledních hodinách, zorganizovali iniciátoři olomoucké výzvy s názvem Počítejte s námi.

Právě oni v posledních dnech radikálně změnili názor na Buzkovou. "Domnívám se, že ministryně je dnes mnohem lépe informovaná, než byla v počátcích našeho hnutí," vysvětlil změnu postoje jeden z nich Petr Bilík.

Poklidné shromáždění provázely výbuchy smíchu. To když například děkan filozofické fakulty Ivo Barteček připomněl, že zpustlé budovy školy už dokonce zaujaly filmaře, kteří tam natočili několik dílů Četnických humoresek.

Své olomoucké kolegy podpořili v protestu půlhodinovým shromážděním i pedagogové pražské filozofické fakulty a FAMU. "Platy vysokoškolských učitelů jsou až urážlivě nízké. Přestává si nás kvůli tomu vážit i společnost," upozornila odborná asistentka z filozofické fakulty Markéta Franková, která si musí přivydělávat jako překladatelka a tlumočnice.

"Po sedmnácti letech praxe tu nemám ani deset tisíc korun čistého," tvrdí. Ostatní vysoké školy v republice se k akci připojily jen vyvěšením letáků.  

Někde si vydělají 30 tisíc, jinde ani ne polovinu

Někde se učit vyplatí, jinde ne. Platy vysokoškolských pedagogů se liší o desítky tisíc korun měsíčně podle typu školy. Nejvíce si svých zaměstnanců cení České vysoké učení technické. Alespoň pokud jde o údaje na výplatních páskách. Průměrná mzda se tam loni pohybovala nad hranicí třiceti tisíc korun.

Nejhůř jsou na tom učitelé na filozofických fakultách, kde se plat odborného asistenta nepřehoupl přes dvanáct tisíc korun hrubého. "Je to nespravedlivé," zlobí se šéfka odborů pražské filozofické fakulty Jiřina Růžová.

Univerzity dostávají od státu peníze podle počtu žáků. Není však student jako student. Zatímco na mladého filozofa škola dostane kolem třiceti tisíc ročně, na studenta technických věd stát vydá téměř trojnásobek.

"Rozdíly se odvíjejí od finanční náročnosti výuky jednotlivých oborů. Někde jsou pro výuku nutné dražší učební pomůcky, laboratoře, nástroje a podobně," vysvětlila ministryně školství Petra Buzková.

Ekonomické, technické a přírodovědné školy jsou na tom finančně lépe než jejich humanitně zaměřené "kolegyně" i proto, že dokážou snáz prodat vlastní produkty.

Matematické fakulty si třeba přivydělávají "výrobou" počítačových programů. Že by si však nějaký soukromý podnik koupil analýzu z Ústavu řecko-latinských studií, je nepravděpodobné.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue