Povolání učitel: velké nároky, malý plat
V žebříčcích popularity si učitelé nevedou nejhůř. Pravidelně zaujímají čtvrté místo - za lékaři, profesory a vědci. Přesto se, jak ukázal exkluzivní průzkum agentury SC&C pro MF DNES, cítí každý druhý kantor společností nedoceněný. A stejný počet jich dnes stávkuje.
"Vysvětlení jejich pocitů je jednoduché. Když si učitelů vážíme, mělo by to také být vidět na jejich výplatních páskách. A to není," upozorňuje analytička SC&C Jana Hamanová.
Jak přežít první roky
Z šetření SC&C také vyplynulo, že s kantory by měnil jen každý pátý rodič. Dvakrát častěji ženy než muži. Vážně by, jak vyplynulo z průzkumu, o této profesi uvažoval jen každý desátý muž.
"Není divu. Copak je muž s platem kolem republikového průměru tím, po čem by ženy v této zemi toužily?" nastiňuje důvody sociolog Ivan Gabal.
Ohlasy "z terénu" mu dávají za pravdu. Kantorské každoroční dvouměsíční prázdniny jsou draze vykoupené.
"Nejdřív člověk stráví pět let studiem na vysoké škole. Pak se postaví za katedru. Pokud nějakým zázrakem přežije první léta, kdy má nejvíc práce a nejmíň peněz, najednou zjistí, že učí deset let. A nemá ani průměrnou mzdu v této zemi.
|
Žákům základních škol přibudou dvě hodiny Stávka učitelů není jedinou novinkou, která dnes školství čeká. Změna zasáhne hlavně základní školy: žákům na druhém stupni přibudou dvě hodiny výuky týdně. Které předměty se v nich budou učit, je na ředitelích škol. "Chceme tak zkvalitnit výuku v základních školách a přiblížit ji poměrům ve víceletých gymnáziích," vysvětlila ministryně školství Petra Buzková. Studenti víceletých gymnázií byli dosud ve výhodě: učitelé se jim každý týden věnovali o sedm hodin déle než kantoři dětem na základních školách. Úměrně tomu také dosahovali lepších znalostí. Během několika příštích let se má handicap postupně smazat. Skutečná "revoluce" v podobě zrušení osnov a zavedení nových předmětů čeká školství až za rok - pokud se ministryni školství podaří v parlamentu prosadit nové školské zákony. |
Ostatně ani průměrný plat učiteli - pokud je jeho příjem hlavní v rodině - nezaručí, že svou ženu uživí, když ona je na mateřské dovolené," shrnuje své zkušenosti mladoboleslavský němčinář Ondřej Pardubský.
Nízký výdělek je hlavním důvodem, proč do školství nesměřují skoro žádnímuži. Tvoří méně než desetinu pedagogických sborů. Výjimkou nejsou školy, kde neučí ani jediný.
"Učitelé - hlavně muži - se vůbec neshánějí snadno. Přitom je jejich role při práci s dětmi naprosto nezastupitelná. Děti, především dnes, kdy mnohé vyrůstají v neúplných rodinách, potřebují vzory z obou pohlaví. Chybí-li ve sborovně mužský prvek, je to znát," míní Zdeněk Souček, ředitel základní školy v Libici nad Cidlinou.
Sám se dětem věnuje už více než dvacet let. "Je to povolání, které člověka nutí zůstat mladým, udržovat se duševně svěží. A to mě na tom baví. A pak je tu ještě jedna věc. Vidím okamžitě výsledky své práce, nemusím čekat měsíce či roky," řekl Souček.
Pocit mládnutí a přímá odezva na výsledky práce ze strany dětí i rodičů udržela ve školství i pražskou francouzštinářku Markétu Šafránkovou. Před osmnácti lety zvažovala, zda půjde učit, nebo se bude věnovat průvodcovství. Děti to vyhrály.
"Stokrát jsme s manželem zvažovali, zda to nevzdat. Učíme oba, takže náš rodinný rozpočet je tímhle povoláním postižený dvojnásob. Nakonec vyhrála láska k dětem a také to, že si oba dokážeme přivydělat jinde," podotýká Šafránková.
Mezi současnými absolventy pedagogických fakult však mnoho následovníků se zápalem věnovat se dětem příliš není. Do školství jich směřuje méně než třetina.
"Dokonce bych řekla, že do školství nejde nikdo z nich. Alespoň z praktikantů, kteří u nás v uplynulém roce učili francouzštinu, se do školství nechystal nikdo. Většina nastupuje v soukromých firmách nebo tlumočí, což je finančně mnohem výhodnější," upozorňuje Šafránková.
Učitel jako druhá volba
Důvody nezájmu absolventů pedagogických fakult o práci s dětmi však sociologové vidí i jinde.
"Pedagogické fakulty jsou pro mnohé studenty takzvanou druhou volbou. Většina jich tam je prostě proto, že se nedostala tam, kam skutečně chtěla," vysvětluje sociolog Petr Matějů.
Mnozí absolventi pedagogických fakult podle něj hned po promoci hledají cestu, jak se věnovat tomu, co skutečně dělat chtěli, a ze školství zběhnou.
"Pedagogické fakulty tomu logicky podléhají. Produkují učitele, kteří to nikdy dělat nechtěli, a podle toho to pak vypadá," dodává Matějů.
Pokud se učitelské povolání nezmění v atraktivní a slušně placené, čeká podle odborníků české školství strmý pád. Už dnes v některých regionech stojí za katedrou třetina důchodců a lidí bez potřebné kvalifikace.
