Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Dvě přihlášky na střední a povinné osnovy Dobešovi na vládě neprošly

  • 545
Ministr školství Josef Dobeš přinesl na jednání kabinetu novelu školského zákona. Dvě věci mu zatrhli, povinné školní osnovy a dvě přihlášky na střední místo dosavadních tří. Proti povinným osnovám se začali bouřit učitelé.

Učitelům vadila pasáž, kde stojí, že by školy měly své osnovy upravovat podle dokumentů, které vydá ministerstvo.

Praxe zavedená před čtyřmi lety byla ale opačná, resort nemá školám do osnov mluvit. "Fakticky jde o povinné vzorové učební osnovy, zatím jen pro český jazyk a literaturu, anglický jazyk a matematiku," zlobí se učitel ze Šlapanic u Brna a autor petice Škola není na hraní! Stanislav Zajíček.

Vlastní osnovy

Ve školním roce 2008/09 začaly první a šesté ročníky poprvé učit podle osnov, které si školy vytvořily samy. K základním školám se postupně připojily i mateřské, odborné a střední školy.

Zkušenosti ze zahraničí podle odborníků ukazují, že školy by měly mít volné ruce při tvorbě vlastních vzdělávacích plánů. Mohou se tak více zaměřit na to, v čem daná škola vyniká.

Kritika vlastních osnov se týká mimo jiné toho, že se na různých školách učí ve stejnou dobu něco jiného, což dítěti ztěžuje přechod do jiné školy.

Smyslem školské reformy bylo, aby školy učily podle vlastních osnov s tím, že místo učení zbytečností a biflování znalostí nazpaměť se děti učí spíše komunikovat, vyhledávat informace a samostatně je zpracovávat. Řídit se mají jen tzv. rámcovým vzdělávacím programem.

"Je nepřípustné, aby ministerstvo zavádělo do zákona možnost nařizovat školám, co mají učit, když existují školní vzdělávací programy, v nichž už jednou učitelé svoje pojetí výuky s požadavky státu sladili," tvrdí Tomáš Feřtek ze společnosti Eduin, která se zabývá vzděláváním.

V petici mimo jiné stojí, že "zavedení povinných vzorových učebních osnov je v přímém rozporu s mezinárodními doporučeními, jak zvyšovat úroveň vzdělávacích výsledků žáků, a povede k zakonzervování současného neuspokojivého stavu".

Ministerstvo se kritice brání. "V novele je rámcový vzdělávací program pouze podrobněji vymezen a školy si své osnovy popřípadě doplní. Většina škol to ale nebude muset udělat, protože to, co podrobněji vymezujeme, už v osnovách stejně mají. Rozhodně se nechystá rušení školních osnov," řekl iDNES.cz mluvčí ministerstva školství Patrik Kubas. 

Ministerstvo se snaží změnami zastavit propad znalostí českých žáků, v nedávném mezinárodním srovnání PISA totiž české děti propadly. Vedle změny ve školském zákoně plánuje resort také plošné on-line testování v 5. a 9. třídách základních škol.

V novele se také snižoval počet přihlášek na střední školy ze tří na dvě. I proti tomu se ale kabinet Petra Nečase postavil. Zbytek změn ponechal.

Novela mimo jiné zavádí šestileté funkční období ředitelů škol a zjednodušuje zakládání firemních mateřských škol. Z vlády míří novela do parlamentu. Platit by měla od nového školního roku, tedy letošního září.

Zda se ministr dočká toho, že novela vejde v platnost, je otázkou. Premiér Petr Nečas navrhl, aby Dobeš a spolu s ním i ministr vnitra Radek John z funkcí odešli. Návrh už předal prezidentovi, ten ale s odvoláním otálí.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video