Z Integrované střední školy v Mladé Boleslavi odešlo před začátkem školního roku pět učitelů. Učebny vyměnili za prostředí továrny, uplatnění totiž našli ve výrobě, konkrétně ve vývoji firmy Škoda Auto. Ačkoli tam budou vykonávat jinou práci, než k jaké jsou kvalifikováni, dostanou za ni víc zaplaceno.
Zatímco průměrný plat učitele se v současnosti pohybuje okolo třiceti tisíc korun hrubého, průměrná hrubá dělnická mzda ve Škodě loni dosahovala čtyřiceti tisíc korun. V listopadu dostali učitelé tarifně přidáno 15 procent a platy rostly i v jiných sférách, ze studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) ale nedávno vyplynulo, že dostávají výrazně méně peněz než ostatní zaměstnanci veřejné sféry s vysokoškolským diplomem.
„Dříve lidé stále viděli světlo na konci tunelu, po letošních slibech a jejich nenaplnění je nálada v učitelském stavu už na bodě mrazu. Navýšení od listopadu je tak zoufale málo, že je nižší, než veškerá přidání v ostatních státních organizacích,“ sdělil iDNES.cz ředitel mladoboleslavské střední školy Štefan Klíma.
Všech pět učitelů podalo výpověď k 30. červnu, Klíma ale za ně dokázal najít náhradu už během prázdnin. „Měli jsme štěstí, neboť mnohé školy učitele nenašly, a proto přijaly důchodce či nekvalifikované uchazeče,“ podotýká.
Premiér Andrej Babiš (ANO) na jaře slíbil, že letos v září dostanou učitelé patnáct procent přidáno, nakonec se ale toto datum posunulo na 1. leden příštího roku. Jenže právě to, že slibované peníze v září nepřišly, bylo podle Klímy pro učitele poslední kapkou.
Také v Praze je situace s nedostatkem učitelů tristní. „Jsme v naprosté personální krizi. Zaměstnanci si vybírají nás, ne my je. Sehnat jiné učitele je nadmanažerský výkon. Dáváme inzeráty, kam můžeme, oslovujeme známé a rodinné příslušníky. Přijímáme zaměstnance se středoškolským nebo bakalářským vzděláním, nejsme vůbec schopni zajistit požadavky zákona o pedagogických pracovnících. Přemlouváme učitele v důchodu, aby zůstali,“ popsala ředitelka pražské ZŠ Mendelova Martina Thumsová.
Demotivační je pro učitele podle Klímy také skutečnost, že se navíc musí potýkat s nárůstem administrativy souvisejícím se zavedením GDPR či inkluzí. Nově také vytvářejí plány a posudky na žáky s individuálním vzdělávacím plánem.
„Vystavujeme daleko více různých potvrzení a posudků pro různé instituce. Vůbec nechápu, proč pouze učitelé takovou práci mají dělat zdarma. Za všechna jiná potvrzení se na úřadech či u lékaře platí. Když to vše sečtete, nelze se divit, že jim došla trpělivost,“ podotkl Klíma.
V České republice tak v současnosti chybí tisíce učitelů a průměrný věk kantorů stoupá. Problém je, že studentům pedagogických fakult chybí motivace do škol vůbec nastoupit.
„Radši bych řídila tramvaj, než šla učit“
To je případ i Alžběty Nové. Ta se po trpkých zkušenostech z českého školství přestěhovala do Dánska, kde se snaží sehnat stálou práci. „Ještě během studia jsem absolvovala praxe na základních školách i gymnáziích a musím říct, že mi to přijde jako ta nejhrůzostrašnější práce na světě. Než bych šla učit na základku, radši budu řídit tramvaj, z učení se uživit nedá,“ říká.
Školství v Dánsku a Velké Británii je podle ní úplně jiné. „Panuje tam naprosto jiná atmosféra než na školách v České republice. Učitelé se snaží žákům pomáhat a ne je buzerovat a zesměšňovat, jako je to u nás. Ale kdo by jim to vyčítal, za ty peníze, co mají...“ dodala.
Žádná oficiální statistika, kam učitelé nejčastěji odchází ze školství, neexistuje. Podle Bohumila Kartouse z EDUin ale míří nejčastěji do sektoru služeb, hodit se jim může i to, že mají státnice z psychologie. „Záleží samozřejmě na kvalifikaci. Například učitele informatiky dnes v podstatě neseženete, živí se v soukromém sektoru. Tělocvikáři se často pohybují v oblasti sportu, pohybu, nebo výživy. Totéž se týká i nejrůznějších kancelářských pozic,“ říká Kartous.
Podle různých vyjádření asociací ředitelů je v současné době nedostatek učitelů 1. stupně základních škol, matematiky a fyziky, informatiky, jazykářů a někde i učitelek mateřských škol.
Předseda školských odborů František Dobšík se domnívá, že pokud platy porostou tak, jak je slibováno, v budoucnu by učitelé mohli mít větší motivaci ve školství zůstat. Ministryně financí Alena Schillerová nedávno uvedla, že v roce 2021 bude průměrný plat učitelů 45 tisíc korun hrubého měsíčně.
„Kolegové s delší praxí přesáhnou v roce 2021 hranici padesáti tisíc korun, to už bude atraktivnější. Velmi důležitá bude úroveň nástupního tarifního platu u učitelů, který by měl být konkurenceschopný. Záležet bude i na vývoji ekonomiky a dynamice růstu průměrné mzdy v jiných odvětvích,“ říká předseda školských odborů František Dobšík.
