Těch, kteří se o to pokoušejí, je zatím jenom několik desítek, zbylí vyžadují biflování pouček zpaměti, aniž by jim děti rozuměly. Školy musí šetřit na každém kroku: odnášejí to laboratorní učebny, které jsou často špatně vybaveny.
O němčinu je zase mezi dětmi menší zájem, navíc pro výuku tohoto jazyka nejsou sepsány tak dobré učebnice jako ke studiu angličtiny.
Příčin je však víc. Například se prohlubuje krize na druhém stupni základních škol, odkud nejlepší učitelé odcházejí na gymnázia či za lepšími platy do soukromého sektoru. "Úbytek kvalifikovaných učitelů je hlavním problémem základního školství a bez zásadní reformy a zvýšení mezd se na tom nic nezmění," říká Jiří Kotásek z Ústavu výzkumu a rozvoje školství.
Děti se učí vzorečky zpaměti, ale nerozumí jim
Ačkoliv jsou fyzika a němčina předměty zcela rozdílné, jedno mají společné - způsob jejich výuky hodnotí jako nejhorší jak žáci, tak školní inspektoři. Osm z dvanácti náhodně oslovených dětí jmenovalo fyziku mezi nejméně oblíbenými předměty na prvním místě.
"Nenávidím to," shrnuje své pocity z výuky tohoto předmětu na gymnáziu v Berouně patnáctiletý Ondřej. Podobně je na tom o dva roky mladší Kristýna ze základní školy v Praze 4. "Záleží na učitelkách, my máme na fyziku tu nejhorší.
Nutí nás odříkávat zpaměti vzorečky, kterým stejně nikdo nerozumí."
Sedmnáctiletý Jakub z gymnázia v Dobříši dodává: "Chci studovat práva nebo žurnalistiku. Vážně nevím, na co mi bude informace o tom, jak rychle frčí elektron trubkou."
Také inspektoři, kteří navštívili 2534 škol, hodnotili způsob výuky fyziky a němčiny jako nejhorší. Důvodů je několik. Školy nemají dostatečné vybavení pro laboratorní pokusy, učitelé se často ani nesnaží žáky učivem zaujmout, vyžadují odříkávání zpaměti a děti látce nerozumějí. Fyziku přitom podle zjištění inspektorů vesměs vyučují lidé s požadovaným vzděláním.
"Osnovy jsou příliš obsáhlé a dětem se nevysvětluje souvislost s přírodou. Fyzika je nauka o dění kolem nás, ale učitelé, přestože jsou odborně na úrovni, to tak neumějí podat," říká ředitelka Ústavu pro informace ve vzdělávání Pavla Zieleniecová.
Důvody neoblíbenosti fyziky mezi dětmi jsou nasnadě, přesto se v tomto předmětu, alespoň rýsují změny k lepšímu. "Klesající zájem dětí o fyziku pozorujeme v celé Evropě a chceme s tím něco dělat. Desítky fyzikářů se každoročně sjíždějí na náš Veletrh nápadů, kde si vyměňujeme zkušenosti. Úspěšné jsou fyzikální olympiády a je tu i program Heuréka, který vznikl z iniciativy několika učitelů. Dnes ho využívají desítky škol. Jde o výuku fyziky hrou - děti objevují fyzikální zákonitosti samy," upozorňuje Leoš Dvořák z Katedry didaktiky fyziky Matematicko-fyzikální fakulty UK.
U němčiny je tomu jinak: žádné převratné změny ve způsobu její výuky se zatím nechystají. Cizí jazyky, jak zjistila školní inspekce, většinou vyučují naopak lidé bez požadovaného vzdělání. Odborníci dávají přednost několikanásobně vyšším platům v soukromém sektoru. "To se samozřejmě projeví při hodinách," vysvětluje ústřední školní inspektorka Marie Kalábová.
Lépe jsou na tom učitelé angličtiny, z nichž mnozí strávili i několik let ve Velké Británii (třeba jako au pair) a zároveň v této zemi sami studovali cizí jazyk. "Dnes zúročují své zkušenosti a vyučují metodami běžnými v západních zemích. Učitelé také používají při hodinách britské nebo americké učebnice, které jsou díky stálé mezinárodní konkurenci mnohem kvalitnější než učebnice pro výuku němčiny," podotýká Pavla Polechová z České školní inspekce.
"Němčina je rozhodně méně oblíbený jazyk než angličtina. Rodiče, kterým záleží na tom, aby se dítě umělo domluvit cizí řečí, je obvykle zapíší na angličtinu. Do hodin němčiny pak bývají zařazeni ti žáci, kterým na tom tolik nezáleželo. Motivovat děti v němčině je kvůli tomu zřejmě obtížnější než v angličtině," domnívá se Marie Kalábová.
