"Je to jediný termín, kdy se veřejnost o vysoké školy skutečně zajímá. Je to také naše mimořádná příležitost, jak dát na vědomí, že podmínky, za nichž na univerzitách pracujeme, jsou katastrofální," řekl jeden z autorů výzvy Petr Bilík.
Iniciativu zorganizovala skupina asi třicetiletých kantorů z olomoucké filozofické fakulty. Od poloviny února, kdy výzvu zveřejnili na webu, se k ní jen prostřednictvím internetu připojilo přes tisíc dalších učitelů ze všech vysokých škol, od začínajících asistentů až po docenty a profesory.
Další stovky podpisů čítají listiny, které kolovaly po vysokých školách.
Kantoři požadují radikální zvýšení mezd. "Chceme, aby náš průměrný plat dosahoval průměru vysokoškolsky vzdělaných lidí v České republice, to je asi třiceti tisíc korun," vysvětlil Bilík, který si jako odborný asistent na katedře teorie a dějin dramatických umění nevydělá ani deset tisíc korun čistého měsíčně.
"Průměrný příjem vysokoškolských pedagogů se pohybuje kolem dvaceti tisíc korun, na takové peníze však ve skutečnosti většina z kantorů vůbec nedosáhne. Požadujeme proto od politické reprezentace přiznání, že tento problém je důsledkem nedostatečného financování vysokých škol, ne politiky jednotlivých univerzit," dodal Bilík.
Právě o tom, kdo za špatné platy vysokoškolských kantorů může, se iniciátoři výzvy už celý měsíc dohadují s ministerstvem školství. To totiž tvrdí, že je to autonomní problém vysokých škol.
"Bohužel, ministerstvo je ten poslední, kdo může ovlivnit jejich situaci. Od roku 1998, kdy byl přijat nový vysokoškolský zákon, jdou státní peníze univerzitě, a ta je rozděluje dál. Platy jsou plně v kompetenci vysoké školy, která přijímá svůj vnitřní předpis, kterým určuje mzdy. Ministerstvo do toho nemá co mluvit," vysvětlil poradce ministryně školství Martin Profant.
Vysoké školy podle něho nedostávají tak málo peněz, aby svým učitelům dávaly "tak ostudné platy".
S takovým názorem ovšem nesouhlasí rektorka Univerzity Palackého Jana Mačáková. "Přestože základní dotace ze státního rozpočtu pro veřejné vysoké školy je v roce 2003 vyšší asi o 1,5 miliardy korun než v roce 2002, neumožňuje, abychom zvedli platy na úroveň, která by našim akademickým pracovníkům umožňovala důstojné podmínky pro zajištění kvalitní výuky," tvrdí Mačáková.
Výzvu Počítejte s námi už podpořily nejvyšší akademické senáty univerzit v Českých Budějovicích a Hradci Králové a k iniciativě se připojily osobnosti jako teologové Tomáš Halík a Ivan Štampach, psycholog Pavel Říčan či filozofové Miroslav Petříček a Pavel Floss.
Olomoučtí kantoři však stále věří, že stávkovat nakonec nebudou muset. "Nevěříme tomu, že by politici a ministerstvo byli tak zaslepeni, aby na naši výzvu mohli nereagovat," míní Petr Bilík.
