Tak třeba učitelé základních škol viděli v prvním čtvrtletí letošního roku na svých výplatních páskách průměrně 18 449 korun, zhruba o dva a půl tisíce korun víc než o rok dřív.
"Ukázalo se, že se ředitelé škol obávali zbytečně, když tvrdili, že budou muset kvůli vyššímu základnímu platu snižovat učitelům osobní ohodnocení," libovala si Buzková.
Kantorky z mateřských škol teď podle údajů Ústavu pro informace ve vzdělávání berou víc než loni o necelé dva tisíce korun měsíčně (průměrný plat se vyšplhal na 14 630 korun) a učitelé na středních školách si polepšili o víc než tisícikorunu (nyní berou zhruba 19 667 korun měsíčně). "Učitelům se přechod na nový platový systém rozhodně vyplatil," míní Buzková.
Odboráři spokojeni nejsou
Kantoři však spokojeni nejsou. Háček je v tom, že byli zvyklí dostávat vedle běžné mzdy ještě polovinu třináctých a čtrnáctých platů. A na ty letos nevybývají peníze.
"Že by se nám platy výrazně zvýšily, jsem si tedy vážně nevšiml. Možná je to tak na základních školách, ale u nás?" podivuje se učitel z pražského gymnázia Jan Kvirenc. "Když si to zprůměruji za rok a započítám si, že jsme přišli o třináctý plat, jsem na tom zhruba stejně jako loni," podotýká Kvirenc.
Na více než devatenáctiapůltisícový průměr mezi středoškolskými učiteli nedosáhne ani Stanislav Plichta z jižní Moravy, který učí na střední zemědělské škole. "To tedy nevím, kdo může tolik brát. Já to rozhodně nejsem. Průměrný měsíční plat mi vychází zhruba na sedmnáct tisíc měsíčně - a to mám dvacetiletou praxi," říká Plichta.
Kvůli tomu, že vláda nenašla peníze na výplatu poloviny třináctých a čtrnáctých mezd, zvažují odboráři protesty. "Teď, když je vláda v demisi, o tom nemá cenu jednat. Čekáme tedy na nový kabinet a pak se hned ozveme," slibuje předseda školských odborů František Dobšík.
