Učitel českých chemiků

Když se ještě ne starý profesor pražské univerzity a také techniky rozhodne uvolnit jedno ze svých míst a dát ho svému žáku, vypovídá to jak o charakteru prvního, tak o odborných kvalitách druhého. Tím prvním byl Bohuslav Raýman (1852-1910). Druhý muž se jmenoval Emil Votoček. Původně měl být po otci kupcem v Podkrkonoší, ale vystudoval chemii a roku 1905 se tedy (třiatřicetiletý) stává profesorem organické chemie na dnešní pražské Vysoké škole chemicko-technologické. Napsal vynikající učebnici a vytvořil v podstatě dodnes užívané chemické názvosloví. Kromě četných publikací zejména z chemie cukrů také spolu s J. Heyrovským založil časopis uveřejňující ve světových jazycích práce českých chemiků, kterým navíc tuto cestu do světa usnadnil vydáním řady cizojazyčných odborných slovníků (sám plynně mluvil sedmi jazyky). A když mu bylo chemie moc, zahrál si na violoncello, něco zkomponoval nebo napsal knížku, v níž vtipně a věcně poučuje Francouze o jejich rodné řeči (samozřejmě francouzsky). Tradovalo se dokonce, že Francouzi se před ním ostýchali přednášet. "Oplátkou" mu hned tři francouzské univerzity včetně Sorbonny udělily čestný doktorát. Mezi jeho žáky patřili třeba zakladatel české organické syntézy Rudolf Lukeš či průkopník makromolekulární chemie Otto Wichterle, z cizinců pak Chorvat Vladimír Prelog, nositel Nobelovy ceny. Emil Votoček zemřel 11. října 1950.

Zlatokop teoretik

6. října 1905 umírá v Berlíně geolog Ferdinand Richthofen (narozen 1833). Profese ho zavedla do světa; zejména Čínu prošel křížem krážem. Na svých četných výpravách si nevšímal jen hornin a nerostů, ale pokoušel se přijít na kloub i vztahům mezi geologií a vývojem zemského povrchu. Proto je dnes právem považován za zakladatele moderní geomorfologie. Jedna z jeho prací o geologii Kalifornie tam vedla k objevení zlata a propuknutí další zlaté horečky.

Znalec chemické rovnováhy

8. října 1850 se v Paříži narodil Henry-Louis Le Chatelier (zemřel 1936). Zvěčnil se hlavně objevem principu akce a reakce při rovnovážných chemických reakcích, vedl také francouzskou delegaci na mezinárodním kongresu roku 1924 v Praze. O jeho renomé doma svědčí požadavek jednoho vysokého důstojníka za 1. světové války na vynalezení supervýbušniny: "Když se vy a pár vám podobných budete tou věcí zabývat čtvrt hodinky týdně, máte to natotata!" Na tak náročné přání však přece jen nestačil.

První letadlo

9. října 1890 se asi prvně člověk odpoutává od země v letadle těžším vzduchu. Clément Ader ve svém netopýřím kluzáku Éole poháněném parním strojem uletěl ve francouzském Armainvilliers ve výšce několik centimetrů okolo padesáti metrů (na tak dlouho aspoň zmizely stopy letounu z povrchu země). Později Ader pokus předvedl armádě. Ta jeho výsledky napřed zatajila coby významné, a pak zatratila coby neperspektivní.

Radioteleskop kilometry dlouhý

10. října 1980 byl na horské pláni v Novém Mexiku (USA) otevřen tehdy největší radioteleskop světa. Má tvar symetrického Y, každé rameno je dlouhé 21 km a sestává z 27 antén, které se "ladí" pojížděním po kolejích. Ladění a zpracování signálů má na starosti počítač. Zařízení stálo 78 milionů dolarů a kromě radiového záření blízkých hvězd by mělo studovat také kvasary a mimogalaktické radiové zdroje.

Alkohol pod lupou

12. října 1865 se v Manchesteru narodil chemik Arthur Harden (zemřel 1940). Věnoval se anorganické chemii, ale izolace prvního enzymu ho přivedla ke studiu alkoholového kvašení. Jeho práce pomohly vysvětlit ohromující účinek enzymů - jedna molekula těchto specifických biochemických katalyzátorů může aktivizovat až milion jiných molekul za vteřinu! Harden zjistil, že na alkoholovém kvašení cukrů se podílí ne méně než dvacet různých enzymů. Dále ukázal, že k činnosti enzymu je zpravidla potřeba ještě jedna složka, takzvaný koenzym (první objevil roku 1906). Za své dílo byl odměněn Nobelovou cenou.