Oskar Gröning byl členem nacistického oddílu SS a v Osvětimi pracoval dva roky jako účetní. Náplní jeho práce byla evidence peněz a osobních věcí, které si Židé přivezli do koncentračního tábora. Zodpovídal za uložení cenností do osvětimského trezoru, zatímco jejich majitele odváděli Gröningovi kolegové do plynových komor. Někdy rovněž hlídkoval u vlaků se zavazadly, podle svých slov však nebyl dozorcem v pravém smyslu slova.
„Pomáhal nacistickému režimu s ekonomickými zisky, čímž podpořil systematické zabíjení,“ zdůvodnilo podle ČTK obžalobu státní zastupitelství ve Stuttgartu. Třiadevadesátiletého muže, který v současnosti aktivně vystupuje proti popírání holokaustu, viní konkrétně z podílu na smrti 300 tisíc maďarských Židů v květnu a červnu roku 1944.
Do Osvětimi v té době přijelo asi 475 tisíc lidí, většina z nich mířila přímo na smrt. Gröning podle svých slov o masových vraždách dobře věděl, byl se podívat i do plynové komory. Nacistická zvěrstva jej prý nejprve šokovala, postupem času se však pro něj stala rutinou. V posledních letech o své nacistické minulosti a fungování osvětimského tábora otevřeně hovoří.
„Přijela nová várka. Přidělili mi službu na vykládací rampě, mým úkolem bylo hlídat zavazadla. Židy už odvedli. Země pode mnou byla zasypaná harampádím a osobními věcmi. Najednou jsem zaslechl pláč. Na rampě leželo děťátko zabalené v hadrech. Matka ho tam nechala, patrně totiž věděla, že jsme ženy s nemluvňaty posílali okamžitě do plynu. Jiného vojáka z SS však pláč obtěžoval, tak chytil dítě za nohy a třískal s jeho hlavou o železnou stěnu vagonu, dokud neztichlo,“ líčil před časem reportérům časopisu Spiegel své zážitky z období, za které jej teď budou úřady soudit.
Německé státní zastupitelství v září doporučilo zahájit trestní stíhání tří desítek lidí, kteří v Osvětimi pracovali. Gröning je čtvrtým bývalým zaměstnancem tábora, jejž poté úřady skutečně obžalovaly. Dva z předchozích případů prokuratura odložila kvůli špatnému zdravotnímu stavu obžalovaných, třetí před soudním slyšením zemřel.
