Podle obžaloby Horňáková ve firmě během sedmi let zpronevěřila 3,4 milionu korun.
Peníze přitom z velké části dávala na splácení dluhů svých synů, kteří hrají na automatech a jeden z nich užívá drogy.
Horňáková podle spisu od roku 2002 do roku 2009 z hospodaření firmy po malých částkách odčerpávala peníze a posílala je na různé účty. Protože v Chotesu byla zrušena funkce ekonoma, který by ji kontroloval, Horňáková zároveň vedla účetnictví i schvalovala platby. Na absenci základních zásad vedení účetnictví a kontroly upozorňoval státní zástupce, ale i obhajoba.
Účetnictví totiž pravidelně procházelo auditem, ale ani ten nezjistil, že peníze chybějí. Podle soudního znalce v oboru účetnictví, který u soudu svědčil, to ale mohlo být zčásti tím, že firemní účetní program neuměl snadno vypsat nespárované platby, a dopátrat se tak v mnoha fakturách nesrovnalostí chtělo pečlivější přístup.
Státní zástupce v závěrečné řeči sice přihlédnul k rodinným důvodům, které vedly Horňákovou ke zpronevěře, ale vzhledem k tomu, že šlo o dlouhodobou činnost, navrhl trest v první čtvrtině sazby, ale nepodmíněný.
Obhájkyně naproti tomu navrhovala, aby soud účetní odsoudil jen ke splacení dluhu, což ji i tak zatíží na zbytek života, nebo jí přiřkl pouze podmíněný trest.
Soudce ale při stanovení trestu přihlédl nakonec jak k výši škody, tak k tomu, že Horňáková brala peníze z účtu firmy dlouhodobě a pokud by se zcela náhodou na podivné transakce nepřišlo při vyšetřování trestné činnosti jejího syna, mohla v tom pokračovat i nadále.
Horňáková, která má od zjištění zpronevěry vážné zdravotní problémy, se řediteli Chotes písemně omluvila a slíbila svůj dluh splatit. Svého činu, jak napsala, lituje. Státní zástupce se práva na odvolání vzdal.