Účet za chemiky v Řecku je otevřený

Čeští vojenští specialisté na ochranu před zbraněmi hromadného ničení se po dvou měsících vrátili z mise v Řecku, zahrnuti chválou vrchního velitele sil NATO v Evropě. Ale desetimilionový účet za dopravu vojáků je dosud otevřenou záležitostí.

Jde o třetinu z nákladů operace, při které vojáci bděli nad bezpečností olympijských a paralympijských her. více zde

"Není to dořešeno. Řekové platili pobyt, my jsme platili vojákům jejich platy a náhrady, ale doprava zůstává nevyřešena," řekl český velvyslanec při NATO Karel Kovanda.

Velvyslanec se zdržel podrobností o delikátních jednáních, nicméně míní, že otázka dopravy se nakonec bude muset řešit bilaterálně mezi Prahou a Aténami.

"Deset milionů je hodně, v přepočtu na 300.000 eur to už nevypadá jako tolik. Ale pro armádu, která musí obracet každý desetník a nemá na rozdávání, to jsou peníze. Myslím, že tato záležitost ještě přijde na přetřes v bilaterální rovině," řekl Kovanda.
Až dosud se mělo za to, že přepravu 214 specialistů z libereckého mnohonárodního praporu, včetně 104 českých vojáků a jejich kolegů z Belgie, Maďarska, Itálie a Polska, uhradí NATO, ale věc je zjevně složitější.

Obecně v alianci platí zásada, že platí členská země, která své vojáky do operace vysílá. Ale ochrana sportovců a diváků v Řecku byla "zvláštní operace" i podle velitele sil NATO generála Jamese Jonese.

"NATO se musí zamyslet nad využitím fondů. Pokud země jako Česká republika disponuje mimořádnými kapacitami jako prapor nukleární, biologické, chemické a radiační ochrany, čelí znovu a znovu žádostem o nasazení, které by měla pokaždé zaplatit. Není to vyvážené, potřebujeme přehodnotit koncept financování. Myslím, že to bude námět pro nadcházející debatu ministrů obrany v Rumunsku," řekl Jones.

Ministři obrany šestadvaceti zemí NATO by se v rumunském Brašově měli setkat v polovině října, ale schůzka bude neformální, tedy nemůže přijmout rozhodnutí.

O financování účasti aliančních sil, nejen libereckého praporu, ale třeba i alianční letky letounů včasné výstrahy AWACS během operací typu olympiády či svatby následníka španělského trůnu, jedná i expertní orgán NATO. Zatím zjevně bez výsledku.

Sám Jones si před novináři pochvaloval účast aliance při ochraně olympijských a paralympijských her v Řecku jako "velice úspěšnou misi", modelový příklad "zvláštní operace" a "dobrou lekci" pro nasazení aliančních sil rychlé reakce NRF. Ty mají být jako celek schopny nasazení až v roce 2006, ale liberecký prapor jako součást NRF již mohl být úspěšně použit. Celkem se na zajištění bezpečnosti olympijských a paralympijských her v Řecku podílelo 2778 mužů ze 14 zemí NATO.

Jones nevyloučil, že podobná operace se může zanedlouho zopakovat při zimní olympiádě v italském Turíně. A pokud jde o příští letní olympiádu v Pekingu, zažertoval, že na tomto světě nic není nemožné.

"Máme výjimečnou jednotku, na špičkové úrovni, dávanou za vzor každému, kdo by chtěl vědět, jak se taková jednotka buduje a jak se menší země může profilovat v moderních válečných potřebách. Naše jednotka je zářným příkladem transformace aliančních armád. Jsme na ni nesmírně hrdi. Problém je však ve využívání," říká Kovanda.

Jakmile je jednotka využita v rámci NRF, náklady na převoz a rozmístění hradí sama ČR. Ale současně přicházejí žádosti o pomoc při zabezpečení událostí nejrůznějšího typu, od schůzek hlav států po olympiádu.

"Financování takových záležitostí absolutně nemůže zůstávat na bedrech státu, který už zaplatil postavení takové jednotky," míní velvyslanec, podle něhož vše nejspíše dopadne tak, že kdo si ochranu vyžádá, tak ji také zaplatí.

"Masových záležitostí či setkání hlav států neubývá. Pokaždé to vyžaduje zaručenou bezpečnost. Pokaždé to bude i příležitost pro teroristy. Ale musíme se vyrovnat s problémem systémově. Aby pravidlo neplatilo jinak pro jednu a jinak pro druhou zemi, pro jeden či druhý případ, ale aby v tom byl systém, k němuž se v alianci snažíme propracovat," řekl. Koneckonců, i v alianci jsou podle Kovandy finance "až na prvním místě".


Video