Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Minský summit hlásí dojednané příměří na Ukrajině, tvrdí ruský TASS

  21:11aktualizováno  21:52
Účastníci minských jednání se podle informací ruské agentury TASS dohodli na režimu příměří na východě Ukrajiny a na jeho kontrole. Dojednali prý rovněž postup stažení těžké výzbroje a nyní diskutují o budoucím právním statusu Donbasu. Agentura se odvolává na nejmenovaný diplomatický zdroj.

Ukrajinský voják v Artěmivsku (8. února 2015) | foto: Reuters

Informace o příměří podle agentury TASS přišly z večerního zasedání kontaktní skupiny, jejímiž členy jsou ukrajinský exprezident Leonid Kučma, proruský ukrajinský politik Viktor Medvedčuk, ruský velvyslanec v Kyjevě Michail Zurabov a zmocněnci separatistů Denis Pušilin a Vladislav Dějněgo. Prostředníkem jejich jednání je švýcarská diplomatka Heidi Tagliaviniová.

Krize na Ukrajině

Jednání kontaktní skupiny před 21:00 SEČ skončilo. Jeho účastníci se podle běloruských novinářů vzdálili z místa jednání, aniž by učinili jakékoli prohlášení. Z oficiálních zdrojů tak zprávy o případném příměří s největší pravděpodobností přijdou až během středečního summitu.

Podle povstalecké agentury DAN předal zmocněnec doněckých separatistů Denis Pušilin v Minsku členům kontaktní skupiny návrhy na mírové uspořádání konfliktu. „Dali jsme jim návrh protokolu, včetně souboru opatření směřujících k vojenskému a politickému urovnání. Členové kontaktní skupiny protokol převzali se slibem, že po přestávce na něj odpoví,“ citovala agentura doněckého politika.

Kdy se tak má stát, Pušilin neupřesnil. Dodal jen, že o dosaženém příměří „je zatím předčasné hovořit, přinejmenším do středy“. Ruská agentura Interfax napsala, že termín posouzení povstaleckého návrhu nebyl zatím nijak upřesněn.

Poslední naděje na konec krveprolití

Po nepovedeném příměří dojednaném loni v září a znovu v prosinci jde podle evropských diplomatů o „poslední pokus“, jak zastavit krveprolití, jež od dubna vzalo život 5 300 lidem a statisíce dalších vyhnalo z domovů.

O výraznější bojové úspěchy před případným zastavením palby se před středečním summitem usilovně snaží obě znepřátelené strany. Zatímco vzbouřenci se pokoušejí dokončit sevření několika tisíc vládních vojáků ve strategickém železničním uzlu Debalceve, armáda v úterý odpověděla prudkou ofenzivou u azovského přístavu Mariupol. Od bran města vojáci údajně zatlačili separatisty 15 kilometrů daleko. Povstalci mezitím napadli dělostřeleckou palbou armádní štáb v Kramatorsku a zabili 11 lidí (více o úterních bojích zde).

Fotogalerie

Podle ruské agentury RIA Novosti na výsledku středečního minského summitu bude záviset rozhodnutí Spojených států o případných dodávkách obranných zbraní Kyjevu. „Na tom, zda bude summit úspěšný a zda budou dohody na světě, závisí rozhodování Washingtonu o zbraních,“ uvedl nejmenovaný zdroj. Možnost dodávky výzbroje ukrajinské armádě připustil v pondělí i americký prezident Barack Obama pro případ, že diplomatické nástroje selžou (více z jeho projevu zde).

Nepřímo stejnou možnost připustil i britský ministr zahraničí Philip Hammond. V projevu k poslancům Dolní sněmovny prohlásil, že jeho úřad nepustil ze zřetele možnost vyzbrojování ukrajinské armády. „Nemůžeme dopustit, aby ukrajinské ozbrojené síly zkolabovaly,“ řekl ministr. „Je věcí každého státu Severoatlantické aliance, zda se rozhodne pro dodávky zbraní Ukrajině. Spojené království nic podobného neplánuje, nicméně ponechává si právo své stanovisko znovu vyhodnotit,“ konstatoval Hammond.

USA chtějí Rusko vtáhnout do války, míní Moskva

Ruský prezident Vladimir Putin, podle mnohých hlavní aktér ukrajinského dramatu, sleduje horečné diplomatické konzultace v Minsku ze vzdálené Káhiry, kde končí dvoudenní státní návštěvu. K případné cestě do Běloruska se zatím nevyslovil.

Telefonát Obamy

Kroky k dosažení příměří na Ukrajině v úterý telefonicky diskutovali také Barack Obama a Vladimir Putin. "Prezident Obama poukázal na rostoucí počet obětí bojů (na Ukrajině) a doporučil, aby prezident Putin využil nynější příležitost, která se naskytla jednáním mezi Ruskem, Francií, Německem a Ukrajinou, k dosažení mírového řešení," uvedl Bílý dům. "Pokud bude Rusko pokračovat v agresivních akcích na Ukrajině a pokud bude separatisty podporovat bojovníky, financemi a zbraněmi, pak cena, kterou Rusko zaplatí, poroste," řekl Obama Putinovi.

Jeden z jeho nejbližších poradců, šéf Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev, nicméně obvinil Západ a hlavně USA, že ukrajinskou krizi využívají k útoku na samotnou ruskou státnost.

Spojené státy chtějí podle něj vtáhnout Rusko do vojenského konfliktu, oslabit jeho postavení ve světě, dosáhnout změny vnitropolitických poměrů a nakonec vyvolat rozpad Ruské federace. Ukrajina ve skutečnosti Washington nezajímá, je pro něj jen záminkou, řekl ruský politik.

Oznámil rovněž, že v Rusku pobývá 2,5 milionu Ukrajinců, z nichž polovinu tvoří muži „branného věku“. Část z nich se prý v Rusku ukrývá před vyhlášenou ukrajinskou mobilizací.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.