V neděli se volilo v Belgii, Dánsku, Finsku, Francii, Lucembursku, Německu, Portugalsku, Rakousku, Řecku, Španělsku, Švédsku, Estonsku, Litvě, Kypru, Maďarsku, Polsku, Slovensku a Slovinsku, kde byly volby jednodenní, a také v Itálii, kde už mohli voliči hlasovat také v sobotu.
V Nizozemsku a Velké Británii se volilo ve čtvrtek, v Irsku v pátek, volební místnosti v České republiky byly otevřeny během pátku a soboty, Lotyši a Malťané odevzdávali své hlasy v sobotu. - předběžné výsledky voleb v ČR
Sčítání začalo až v neděli večer
Ačkoli se v různých zemích hned po uzavření volebních místností objevily odhady výsledků, Evropský parlament je začal zveřejňovat až od nedělních 22 hodin SELČ, tedy po definitivním ukončení voleb. - více zde
Dílčí výsledky z různých zemí a průzkumy, jež se scházely v Bruselu už od čtvrtečního večera, sloužily jen jako prognostické vodítko a neměly hodnotu oficiální informace EP.
To platilo teoreticky i pro Nizozemsko, kde byly výsledky sice zveřejněny hned ve čtvrtek večer, ale až do neděle nebyly považovány za oficiální. - více zde
Voliči si vyřizovali účty s vládními stranami
Ve většině zemí zaznamenaly debakl vládní seskupení. Zisk si naopak připsala opozice i protievropská hnutí. - více zde
|
iDNES bude sledovat průběh sčítání hlasů on-line. Výsledky jednotlivých stran doplní přepočet na mandáty. Čtenáři se tak hned dozvědí, kteří kandidáti uspěli. iDNES nabídne také výsledky voleb ve všech českých obcích a grafy za celou EU. - více zde |
Volby napnily očekávání poměrně nízké volební účasti. Navzdory významu EP voliči většiny zemí stále považují za důležitější domácí parlamentní volby a dávají přednost vnitropolitickým tématům.
Výjimkou byla Malta, kde jsou volby formálně povinné. Účast potvrdila očekávání a k urnám přišlo 82 procent oprávněných voličů. Na Kypru se voleb zúčastnilo 70 procent voličů. Naopak na Slovensku byla volební účast podle prvních výsledků pouhých 16,5 procent.
V ČR byla účast pouhých 29 procent. Ještě v sobotu se zdálo, že účast českých voličů bude patřit mezi nejnižší a že se Česká republika v Bruselu příliš neblýskne.
Postupně se však ukázalo, že eurovolby příliš nevzrušily ani voliče ostatních členských zemí.
"Český výsledek není v protikladu ke zbytku EU, naopak se stál nejkřiklavějším potvrzením pravidla, že lidé eurovolby ignorují a používají je k potrestání stávajících vlád," řekl ČTK Jean-Michel De Waele z Evropského institutu Svobodné bruselské univerzity.
Představitelé EP: Volební účast je rekordně nízká
Účast v letošních volbách do Evropského parlamentu je rekordně nízká. Zúčastnilo se jich pouhých 44,6 procenta z 342,3 milionů voličů ve 25 členských státech. Posledních eurovoleb v roce 1999 se v 15 zemích zúčastnilo 49,8 procent všech voličů.
Liknavý přístup k volbám však není jen výsadou nově přistoupivších zemí. Také voličů původních členských zemí přišlo k urnám o dvě procenta méně než posledně.
Faktem zůstává, že volební účast v 10 zemích, které se k Evropské unii připojily teprve minulý měsíc, dosáhla podle předpovědí pouhých 28 procent.
Tato čísla se ještě mírně změní, protože ve většině zemí nebyly volební místnosti dosud uzavřeny. Velmi nízkou účast v nových členských státech způsobilo podle všeho zejména Polsko, kde účast v 18 hodin dosáhla mizivých 15,4 procenta.
V celé unii má volební právo 343 milionů voličů, kteří rozhodnou o obsazení 732 křesel nového parlamentu. Češi, kteří se stejně jako voliči dalších devíti nových členů unie účastnili voleb poprvé, vyšlou do EP 24 zástupců.
Nový Evropský parlament zasedne poprvé 20. července.
