Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dárců orgánů po letech ubylo, transplantačnímu programu chybí peníze

  14:11aktualizováno  14:11
V Česku za poslední rok výrazně ubylo dárců orgánů. Zatímco v roce 2010 mohli lékaři využít orgány od 206 zemřelých lidí, loni to bylo o deset procent méně. Navíc bylo dárců nejméně od roku 2003. Důvodem je nejen lepší péče o nemocné, ale hlavně špatné fungování Národního akčního plánu, kterému chybějí peníze.
Transplantace ledviny (ilustrační snímek)

Transplantace ledviny (ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Počet lidí čekajících na transplantaci každoročně stoupá. K poslednímu dubnovému týdnu je na čekací listině zapsáno 960 pacientů, řekl přednosta Transplantcentra IKEM Pavel Trunečka. Počet dárců orgánů oproti tomu dlouhodobě stagnuje a loni dokonce klesl, bylo jich 185 oproti 206 dárcům v roce 2010.

"Důvodů je několik, například se zlepšila péče o nemocné, což je samozřejmě dobře. Ale na druhou stranu ne každý zemřelý, který může být dárcem orgánů, se jím stane," upozornila předsedkyně České transplantační společnosti Eva Pokorná. 

Počty zemřelých dárců v ČR.

Mění se i profil typického dárce. Podle lékařů už dávno neplatí představa, že je jím jarní motorkář. "Dnes je to 55letý muž, který prodělal mozkovou příhodu. Lidé z dopravních nehod čítají pouhých deset procent všech dárců orgánů," řekl Trunečka.

Nejčastější příčinou úmrtí dárce je spontánní krvácení do mozku (40 procent případů), poranění lebky a nedostatečné okysličení mozku (po 25 procentech). Zbývající desetinu případů tvoří jiná onemocnění, například zánět mozkových blan nebo nádory.

IKEM spočítal náklady na transplantace

Jeden zemřelý dárce přitom může zachránit až sedm lidí, přesně tolik orgánů totiž transplantologové mohou využít. Odborníci proto volají po podpoře dárcovského programu.

Počty pacientů na čekacích listinách.

V roce 2010 byl spuštěn Národní akční plán darování orgánů a transplantací, který má s hledáním vhodných dárců pomoci. V nemocnicích působí dárcovští konzultanti - speciálně vyškolení lékaři, kteří mají dárce rozpoznat a provést vše potřebné pro transplantaci.

"Vytvořit síť těchto lidí byl sice dobrý nápad, ale nebyl dostatečně finančně podpořen," podotkla Pokorná. Pro rozvoj dárcovského programu je podle ní potřeba hlavně zrušit "ekonomické" bariéry.

IKEM už také připravil plán, jak získat pro rozvoj programu peníze. "Podle skutečných nákladů jsme vypočítali ceny transplantací jednotlivých orgánů. A to od úplného počátku, tedy odběru orgánů, přes přípravu pacienta, samotnou operaci i následnou léčbu imunosupresivy. Chtěli bychom, aby to sloužilo jako podklad pro pojišťovny, které tuto péči hradí," vysvětlil ředitel institutu Aleš Herman.

K zajištění 360 transplantací srdce, jater, slinivky, Langerhansových ostrůvků a ledvin, prý IKEM potřebuje 340 milionů korun. Polovina mu chybí a o částce jedná s pojišťovnami.

Počet dárců by měla pomoci zvýšit i novela transplantačního zákona, kterou připravuje ministerstvo zdravotnictví. Mezi novinky patří finanční kompenzace pro žijící dárce, a to do výše průměrného platu, příspěvek pět tisíc korun na pohřeb zemřelého dárce, nebo to, že se dárcem za určitých okolností mohou stát i cizinci (o novele čtěte zde).







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prostějovská radnice.
Prostějov zůstává bez tajemnice, vítězka tendru se neshodla s primátorkou

Magistrátu v Prostějově se napoprvé nepodařilo obsadit uvolněné místo tajemníka, přestože z výběrového řízení vzešla vítězná kandidátka. Ta porazila další dva...  celý článek

Nová kniha vydaná olomouckou filozofickou fakultou má ukázat mylnost stereotypů...
Kniha o slovenských Romech má bourat stereotypy i formou, čte se odzadu

Neobvyklou knihu vydala olomoucká filozofická fakulta. Shrnuje výsledky studie vědců zkoumající romské obyvatele čtyř slovenských vesnic a na příkladech...  celý článek

Nanesená vrstva v místě, kudy v minulosti protékala řeka Labe v původním korytu.
V trase budoucí D35 jsou až dvoumetrové naplaveniny, přitekly z Krkonoš

Archeologové pracující na výzkumu v trase budoucí dálnice D35 u Opatovic nad Labem zjistili, že kácení stromů v oblasti Krkonoš mělo za následek masivní nánosy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.