Uberte nesmyslů, žádá fyzik Hollywood. Jeden v každém filmu prý stačí

Filmoví hrdinové mizí jako pára nad hrncem, cestují časem a umějí létat. To vše je fyzikálně nemožné, ale diváky to do kin láká. Americkému vědci Sidneymu Perkowitzovi došla trpělivost a vyzval hollywoodské producenty, aby krotili svou představivost a omezili se na jedinou vědeckou chybu v každém snímku.

Mezi nejnovější katastrofické filmy, které se neopírají o žádná vědecká fakta, patří například snímek nazvaný prostě 2012. Na tento rok záhadologové ohlašují konec světa. Minule byl ohlášený třeba na rok 2000. | foto: Falcon

"I když chápu přirozenou tendenci v zájmu dramatičnosti věci zveličovat, vyskytuje-li se to v jedné scéně za druhou, je to víc, než snesu," prohlásil Perkowitz podle zpravodajského serveru BBC News.

VÍC, NEŽ SNESU

"Vyskytuje-li se nesmysl v jedné scéně za druhou, je to víc, než snesu."

Podle Perkowitze by mělo být stanoveno pravidlo, že každý snímek smí v zájmu děje obsahovat pouze jeden zásadní vědecký nesmysl. Zcela zakázány by pak měly být vnitřní rozpory - tedy porušování vědeckých zákonitostí definovaných v předchozích scénách.

S Perkowitzem souhlasí i někteří další vědci. "Ve snaze zdůraznit hrozbu blížící se zkázy filmaři často ignorují realitu, jako například čas," říká David Kirby, který přednáší na Viktoriině manchesterské univerzitě. Koneckonců kdyby asteroid v Armageddonu (jeden z akčních trháků posledních let, hrál v něm Bruce Willis) byl spatřen několik roků předtím, než hrozila jeho srážka se Zemí, příběh by postrádal napětí.

Kirby rovněž poukazuje na to, že filmy se často zaměřují na aktuální vědecká témata jako genetické inženýrství, ekologii, šíření epidemií či konec světa a že v tomto ohledu mohou nebezpečně formovat názory diváků. Proto podle něj nelze tvrdit, že pravidla platící ve vědeckých laboratořích nemají v kinosálech místo.

Evoluční biolog Steven Le Comber z Londýnské univerzity nicméně říká, že vědci nemusejí být nutně špatnými společníky pro návštěvu kina, i když vědeckých chyb ve filmech, zvlášť když jsou z jeho oboru, si všímá. "Pokud je to dostatečně dobrý film, ať v tom klidně pokračují. Vědu ničí špatná věda, ne špatné filmy," soudí.

PŘÍKLADY NESMYSLŮ VE FILMECH

Útok z hlubin (1999): Tým vědců hledá lék na Alzheimerovu chorobu s využitím proteinu obsaženého v mozku žraloků. Pro získání většího množství proteinu je vytvořen nový druh superinteligentních žraloků, kteří následně zaútočí na podmořskou laboratoř vědců.
Vědecký nesmysl: Vědec zabodne injekční stříkačku do mozku žraloka, získá několik buněk, dá je pod mikroskop a sleduje, jak dorůstají za pomoci počítačově vytvářeného jiskření. Výboje neuronů přitom záblesky nedoprovázejí.

Šestý den (2000): V roce 2005 se bývalý pilot bojové helikoptéry vrací na své narozeniny domů a zjišťuje, že ho mezitím doma nahradil jeho klon. Ten byl vytvořen bez jeho vědomí s využitím jeho krevního a paměťového vzorku. Naklonovali i jeho parťáka, kterého předtím zabili.
Vědecký nesmysl: Samo klonování živých organismů je dostatečně složité, expertovi stojícímu za zmíněným ilegálním klonem se ale podařila i světová premiéra naklonováním mrtvé osoby.

Jádro (2003): Když se rozžhavené jádro matičky Země přestane z neznámých důvodů otáčet, musí se do nitra planety vydat tým vědců a odpálit tam vodíkovou bombu, která jádro znovu aktivuje. Na úspěchu expedice spočívá osud lidstva.
Vědecký nesmysl: Když posádka dosáhne středu Země a vystoupí ze svého speciálního stroje, její vůdce je jen lehce zpocený. Ve skutečnosti by se každý v blízkosti jádra okamžitě vypařil.