Předseda Pirátů Ivan Bartoš (uprostřed) v improvizovaném volebním štábu na

Předseda Pirátů Ivan Bartoš (uprostřed) v improvizovaném volebním štábu na palubě lodi Kristian Marco na pražské náplavce. (26. října 2013) | foto: František Vlček, MAFRA

Právník přitaká stížnosti Pirátů a zelených. Napadnou hranici 5 procent

  • 318
U Ústavního soudu bude již za pár dnů ležet stížnost České pirátské strany na pětiprocentní hranici, která limituje šance menších stran uspět ve volbách. Piráti ji napadli už po volbách do sněmovny, ale soud dosud nerozhodl. "Mají pravdu. Pro volby do Evropského parlamentu nemá klauzule smysl," přitaká jí Vladimir Balaš, bývalý šéf Ústavu státu a práva.

Ve volbách do europarlamentu dostala Česká pirátská strana, jak se Piráti oficiálně jmenují, 72 514 hlasů, tedy 4,78 procenta. A křeslo jim tak těsně uniklo na rozdíl od sedmi stran, které se podělily o 21 míst v europarlamentu. (o výsledcích najdete více zde)

"I kdybychom křeslo europoslance získali, stížnost bychom podali. Ta byla připravena. Máme u Ústavního soudu už jednu stížnost od voleb do Poslanecké sněmovny," připomněl Bartoš. Ve volbách do sněmovny Piráty volilo 132 417 občanů, ani to jim nestačilo. Při vyšší volební účasti to na podzim znamenalo 2,66 procenta.

"Evropské heslo je různorodost a rozmanitost. Stabilizace vlády, což je argument pro tu klauzuli, u evropských voleb neplatí. V Evropském parlamentu by měly být zastoupeny všechny různorodé názory," řekl iDNES.cz Bartoš, který sám v eurovolbách kandidoval.

"Budu jim v jejich stížnosti držet palce. Jejich šance je v tom, že by Ústavní soud dospěl k tomu, že ta klauzule omezuje poměrné zastoupení. Na druhou stranu ale ta klauzule platí pro všechny a jsou strany, které se v těch volbách objevily poprvé a bohatě ji překročily. Mám obavy, že soud spíš nevyhoví žádosti a řekne, že existují rovné podmínky pro všechny," řekl iDNES.cz Balaš, který se zabývá mezinárodním a ústavním právem.

Ústavní stížnost proti pětiprocentní klauzuli podávají také zelení

Na pětiprocentní klauzuli se v pondělí rozhodlo podat ústavní stížnost předsednictvo Strany zelených. Oznámil to odstupující předseda zelených Ondřej Liška. (více o jeho rezignaci zde) Zelení v eurovolbách získali 57 240 hlasů, což představuje 3,77 procenta hlasů.

Bývalý šéf Ústavu státu a práva Balaš, který považuje stížnost na klauzuli za logickou, ale nečeká, že ji soud vyhoví, v pondělí uvedl, že by Ústavní soud mohl zároveň naznačit, že by do budoucna měli politici s pětiprocentní hranicí něco udělat.

"To by samozřejmě bylo dobře. Klauzule je diskriminační a nahrává etablovaným stranám," řekl šéf Pirátů Bartoš, že by se mu i takové řešení líbilo. Balaš ale dodal, že Ústavní soud je v Česku poměrně dost nepředvídatelný.

Tipovat rozhodnutí soudu si netroufá ústavní právník Jan Kysela. "Do hlav soudcům Ústavního soudu nevidím. I pokud Ústavní soud stížnosti vyhoví, neovlivní to už rozdělení mandátů po letošních volbách eurovolbách, týkalo by se to až těch příštích," uvedl pro iDNES.cz Kysela.

Trumfem Pirátů u Ústavního soudu bude při projednávání jejich ústavní stížnosti to, že také německý ústavní soud letos v únoru zrušil pravidlo, podle kterého politické strany potřebovaly ke vstupu do Evropského parlamentu získat ve volbách nejméně tři procenta hlasů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video