Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

U tabule chybí vstřícnost, vzkazují žáci

  23:18aktualizováno  23:18
Tak jak se těšíš do školy? Kdyby tuto otázku dostalo naráz půldruhého milionu žáků a studentů, kteří se dnes po prázdninách vrátili do školních lavic, z jejich odpovědí by vyplynulo zhruba toto: Těším se hlavně na spolužáky. Na učitele ne - sice si několika vážím, ale většina mi nerozumí a chce ode mne nesmyslné věci. Tento verdikt vyplývá z telefonického výzkumu, který exkluzivně pro MF DNES na sklonku prázdnin udělala společnost SC&C. Agentura oslovila celkem tři sta respondentů ve věku od jedenácti do dvaceti let.

Čtyřicet procent dotázaných uvedlo, že se do školy netěší, protože je nebaví a nudí se v ní. Třetina školáků je rovněž přesvědčena, že je kantoři nechápou. Každý čtvrtý by podepsal, že vyžadují nesmyslné věci.

A téměř šedesát procent si myslí, že učitelé mají své oblíbence, které protežují.
"Nejvíc nás zarazilo, že je zhruba deset procent školáků přesvědčeno, že je učitelé moc neznají. A to je velký podíl," soudí Jana Hamanová z SC&C. Psychologové tato čísla potvrzují.

Učitel nebo učitelka?
souhlasné odpovědi podíl (%)
muži jsou lepší 71 23,7
ženy jsou lepší 53 17,7

nezáleží na tom

176 58,7
"Měli bychom se sami nad sebou zamyslet a přiznat si, že jsme se jeden druhému odcizili a že to není v pořádku," říká Soňa Hermochová z Centra aplikované psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. "Učitelé se mnohdy nedívají na děti jako na malé osobnosti, které mají své problémy, které třeba pro to, že se něco nenaučily, měly důvody. Učitelé tyto důvody přehlížejí," míní Hermochová.

Doby, kdy slovo učitele bylo takřka dogma, dávno minuly. Učitel, který dnes předstoupí před třídu, si musí připadat jako fotbalový brankář, na něhož samotného se šest i více hodin denně řítí zhruba třicítka protihráčů. Jediné, co může udělat pro to, aby se vyhnul totálnímu debaklu, je změnit dres a ze soupeře se stát respektovaným spoluhráčem.

Snad ještě nikdy se atmosféra ve školách neměnila tak rychle a tak dramaticky jako v posledních letech. Školáci jsou rok od roku otevřenější, ctižádostivější a také agresivnější a nesoustředěnější, vypočítávají učitelé. Kantoři se tak v poslední době ocitají pod stále přísnějším drobnohledem svých žáků a studentů.

Ti bedlivě hlídají, zda se k nim učitelé chovají náležitě. Jak vedou výklad. Jestli neříkají něco, na čem by je mohli "dostat". Protože dnes díky rozvoji informačních technologií mají mnohem větší šanci nachytat učitele na švestkách. Nesčetněkrát tak činí.

Zvlášť tehdy, pokud jim kantor nesedí, pokud jej nerespektují. "Obecně platí, že čím je školák mladší, tím více učitelů si váží. Zatímco pro žáky pátých až devátých tříd je typické, že si váží prakticky všech svých učitelů, starší ročníky uznávají již jen několik svých profesorů," říká Jana Hamanová ze společnosti SC&C, která připravila exkluzivně pro Mladou frontu DNES průzkum na téma "Školní mládež a učitelé".

Co žákům na učitelích vadí?
počet žáků podíl (%)
bere drogy 260 86,7
pije alkohol 228 76,0
homosexualita 104 34,7
kouření 58 19,3
je rozvedený(á) 11 3,7

nic nevadí

15 5,0
Společnost oslovila na sklonku srpna telefonicky tři sta respondentů ve věku od jedenácti do dvaceti let: téměř třicet procent dotázaných uvedlo, že si váží všech svých učitelů. Mnohem víc však bylo těch, kteří si váží jen několika (51 procent).
Patnáct procent uznává pouze jednoho jediného učitele.

"Rozdíly v tom, jak kdo učitele bere, závisí kromě věku také na místě, odkud školák pochází. Na malých a menších městech si studenti váží většího počtu svých profesorů než ve velkoměstech," podotýká Hamanová. "Potěšující ovšem je, že jsou jen čtyři procenta těch, kteří si učitelů neváží vůbec," dodává.

Získat si respekt, či spíše uznání, dnes není jen tak. Učitel si ho nevydupe tím, že ve třídě zavede vládu pevné ruky. Natož když bude pořádky zavádět křikem. "Učitelé se mi zdají moc hysteričtí a nervózní. Měli by se uklidnit a respektovat nás. Když se žák hádá kvůli něčemu, co neudělal, učitel ho nepustí ke slovu, a když si žák trošku vyskakuje, tak učitel by mu málem vrazil facku..." posteskl si ve své práci na téma "Škola" Stanislav Brůna, žák posledního ročníku Základní školy na Bergerově náměstí ve Stráži nad Nisou.

Jeho spolužačka Marie Vágnerová zase napsala: "Jako jednu z mnoha věcí bych asi ve škole změnila přístup učitelů k žákům. Když učitelka před žáky propadne něčemu, co nemá už moc daleko k hysterickému záchvatu, není to zrovna ideální obrázek a žáci si tím možná i posílí sebevědomí, že dokážou učitelku takto vyvést z míry."

Nekřičet na děti - to se snadno řekne, ale jak uklidníte třicítku rozjívených tváří, kterým rodiče doma vštěpují, že si od nikoho nemají nechat nic líbit? "Je to opravdu těžké. Když máte po škole, počítáte, že si autoritu rychle vydobudete svými neotřelými postupy a svou povahou. Pak zjistíte, že je to mnohem těžší," říká učitelka přírodopisu Jarmila Ichová, držitelka ceny Zlatý Amos pro nejoblíbenějšího kantora roku 1999.

Ta si hned první rok po mateřské dovolené myslela, že učitelování nechá. "Patnáctiletý žák sedmého ročníku se při vyučování rozhodl zalévat květiny a přes moje naléhání, aby se posadil, rozléval vodu po parapetu. Po skončení hodiny jsem ho nechtěla pustit ze třídy, dokud to neuklidí, ale byl o hlavu větší a o metrák těžší a prostě mě vytlačil břichem a odkráčel. Připadala jsem si bezmocná a neschopná a většina třídy to vycítila. Od rozhodnutí opustit školu a prodávat zeleninu mě odvrátil pan ředitel. Měl se mnou trpělivost a zpacifikoval ho."

Důvody, proč si učitelů nevážit
počet žáků podíl (%)
vyžadují nesmyslné věci 77 25,7
nerozumí nám 91 30,3
nedokáží získat respekt 50 16,7
jsou nemoderní 25 8,3
berou směšné peníze 8 2,7

chybí rozhled, znalosti

17 5,7
jiný důvod 78 6,0

žádný důvod

75 25,0
Na co by se měl učitel soustředit, pokud chce před třídou uspět? Z výzkumu společnosti SC&C jednoznačně vyplývá, že než umění udržet si kázeň ve třídě a oslňovat znalostmi je pro dnešní žáky důležitější, jak s nimi pedagog zachází, zda vstřícně vystupuje, zda jim dává v hodinách něco navíc. A právě tohle umění je ale řadě kantorů cizí.

"Není se co divit. Ve školách je většina 'starších' učitelů, kteří nebyli pro dnešní realitu připraveni. Za komunismu se opravdu nedbalo na osobnostní rozvoj žáka, na vzájemný dialog, komunikaci.

Školský režim byl založen na tom, že učitel musí odučit osnovy a učebnici, a pro jeho samostatnou práci s dětmi nezbývalo místo," míní Ondřej Hausenblas z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, jeden ze zakladatelů sdružení Přátelé angažovaného učení a zároveň lektor Kritického myšlení.

Hausenblas soudí, že od té doby se situace zlepšila. "Dnes už je to lepší, ale zase málokterý učitel umí zacházet se svobodou, kterou může mít, protože na to nebyl připraven. Většina má ráda jistotu učení tak, jak to zná. Jak už to bylo i za jeho dětství, jak to má v přípravách a učebnicích." Jakkoli děti takovou výuku nemají rády, řada rodičů ji naprosto schvaluje.

"Je jen velmi malá část rodičů, která se intenzivně zabývá tím, co se ve školách děje. Která se angažuje a snaží se své děti vychovávat po svém," tvrdí ministr školství Eduard Zeman. "Z mých poznatků vyplývá, že rodiče z valné části očekávají, že za ně děti vychová škola.

Tlačí školu do velmi starých modelů: vy se nám o to postarejte. V tom je také problém školských reforem - mnozí rodiče nechtějí školu modernější. Chtějí tu klasickou starou dobrou c. a k. rakouskou školu s tvrdou, drilovou disciplínou," řekl Zeman. I když se může zdát tvrzení ministra přehnané, výzkum společnost SC&C mu dává za pravdu.

Oslovení školáci vypověděli, že jejich rodiče zpravidla souhlasí s názory a metodami učitelů (63 procent dotázaných) a vždy s nimi souhlasí další téměř jedna třetina. Jsou to také rodiče, kteří se čas od času snaží na školu delegovat ještě víc svých pravomocí. Když mají například pocit, že dítě nezvládají, přijdou dokonce požádat učitele, aby jejich synovi čas od času uštědřil výchovný pohlavek.

Jak si školáci váží učitelů
5. - 9. třída 1. - 2. ročník 3. - 4. ročník celkem
váží si všech 44,4 20,2 20,4 29,0
váží si několika 35,2 65,2 56,3 51,3
váží si jednoho 15,7 9,0 21,4 15,7
učitelů si neváží 4,6 5,6 1,9 4,0
"Občas od nich slyšíme: 'Když bude zlobit, tak mu jednu střihněte.' Ale takové přání pochopitelně nemůžeme splnit. Je to velmi nebezpečné. Mohlo by se to rychle zvrtnout, přerůst v šikanu, v trápení dětí," říká ředitelka Základní školy v Mikulandské ulici v Praze Věra Perlínová. "Víte, je něco jiného, když zlobivé děcko lehce třepne učitel, který má autoritu a kterého třída bere. Ale jakmile to udělá někdo ze vzteku, je to úplně špatně." Nemusí to být hned "represe", občas jde rodičům i o "prevenci".

Přijdou třeba požádat, aby pan učitel domluvil jejich mladé slečně, že to se šminkami přehání, anebo mladému muži, aby to vytahané triko se symboly marihuany nenosil.

"Dnes platí - ať si každý do školy nosí, co se mu zlíbí - pokud je čistý. Ale potíž je v tom, že školy dlouhá léta sledovaly a usměrňovaly, jak se děti oblékají a chovají. A myslím, že rodiče na to do jisté míry spoléhají i dnes," svěřil se před časem ředitel Základní školy Lipanská v Kolíně Bohumil Herčík.

"Hloupé je, že nikde není dán strop, co až si děti mohou dovolit. Chceme být demokratičtí a nikoho zbytečně nekomandovat, ale nějaké meze, které by řekly, stop, více tolerovat nebudeme, by byly zapotřebí." Meze ve školách určuje hlavně školní řád. A pak také, co všechno si učitel ještě nechá líbit.

Žáci s oblibou zkoušejí, co si mohou dovolit. "Jeden náš bystrý student si u maturity z češtiny vymyslel současného japonského autora sci-fi i s dílem. Češtinářka se přiznala, že o autorovi nikdy neslyšela. Pan předseda, "děd Vševěd", autora nejenže znal, ale dokonce od něj i něco četl," podělil se o svůj zážitek jeden z učitelů, Josef Duhajský na webových stránkách České školy.

A jiný jeho kolega připsal: "Kdo dnes učí informatiku, byť i na základní škole, dostává se pravidelně do situací, kdy ví méně než jeho žáci. V tomto oboru je rozdíl mezi značným počtem žáků a učitelem mnohem menší než v kterékoli jiné oblasti." Samozřejmě - ne každé dítě je oním "malým technikem", který se pohybuje s naprostou jistotou na internetu a běžně si čte v textech z anglicky psaných webových stránek.

"I tak má však dnešní učitel úplně jinou pozici, než měl před lety. V době televize a internetu už nemůže být tou absolutní autoritou. A také by byla chyba snažit se o to. Autoritativní přístup zvolí jen ten, kdo se cítí být těmito novými vlivy ohrožen," míní Soňa Hermochová z Centra aplikované psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

"Rozhodně je mnohem méně trapné přiznat, že učitel něco neví, než se tvářit jako všeznalec," soudí ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze 6 Jiří Růžička.

"Stává se dnes a denně, že vás žák zaskočí nějakým dotazem, na který ani nemůžete znát odpověď. Jsou kantoři, kteří to řeší velkoryse: přiznají neznalost a slíbí odpověď na otázku připravit na příště. Většinou se ale učitel pokusí přehrát otázku na děti.

Něco jako: a co si o tom myslíte vy. Pokud žákovi, co se ptal, nešlo o to učitele podusit, pokud byl prostě jen zvídavý a učitele má rád, takový manévr projde," říká s úsměvem Růžička.

Jinak je ovšem pokládání otázek na téma "blanokřídlí" nastudované kdesi v National Geographic jednou z mála legálních pomst, kterou mohou nespokojení studenti na svém učiteli vykonat. (To platí samozřejmě i opačně, například při zkoušení.)

Žáci přitom mají pocit, že je za co se "mstít". Z průzkumu společnosti SC&C vyplynulo, že téměř dvaačtyřicet procent studentů škola nebaví, ba dokonce je nudí. Téměř šedesát procent studentů je navíc přesvědčeno, že učitelé mají své oblíbence, jimž nadržují.

"Bohužel, asi to tak bude. Neznám žádného člověka - z jakékoliv branže - který by dokázal být stoprocentně objektivní, kterému by někdo nebyl sympatický méně a někdo více. Jistě by ale tyto pocity neměl dávat ve škole moc znát," připustil ředitel Růžička.

A co ještě školákům vadí? Skoro třetina má za to, že si nemohou učitelů vážit, protože ti jim nerozumí. Nemohou si jich vážit i proto, že vyžadují nesmyslné věci (26 procent) a nedokáží si získat respekt (17 procent).

Pro děti je podle psychologů i sociologů skutečně důležité získat k učiteli respekt. "Jednoznačně ze všech odpovědí vyplývá: děti chtějí mít za učitele osobnosti, kterých by si mohly vážit. Proto by naprosté většině vadilo, kdyby učitel bral drogy.

Pro tři čtvrtiny dotázaných je nemyslitelná představa učitele pijícího alkohol. Přitom víme, že s drogami experimentuje velká část studentů a alkohol ochutnal snad každý. Za odpověďmi tedy musí být fakt, že alkoholik či narkoman nemůže být tou silnou osobností, kterou si školáci přejí," soudí Hamanová.

Třetině žáků by ovšem vadilo i to, kdyby o svém učiteli věděli, že je homosexuální. Z výzkumu ovšem vyplývá, že přístup se mění s věkem studentů. Zatímco pro téměř šedesát procent žáků pátých až devátých ročníků je homosexuál jako učitel nepřijatelný, stejný názor má pouze osmnáct procent studentů nejvyšších ročníků středních škol.

Jiří Hromada, předseda Sdružení organizací homosexuálních občanů, soudí, že se na názorech dětí odráží nesprávně pojatá sexuální výchova. "Žák na základní škole se totiž nedozví, jaký je rozdíl mezi homosexualitou a pedofilií. Možná to zní absurdně, ale ve školách si nelámou hlavu s vysvětlováním, co je to sexuální úchylka a co odchylka. Už léta marně usilujeme o změnu osnov, chceme větší výchovu k lidství, k toleranci. Zatím jsme moc úspěchů neměli," podotýká Hromada.

Touha po učiteli coby vzoru tak jak tomu bylo v minulosti pramení podle Karla Rýdla z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy také z nejistoty, ve které dnes děti žijí. "Zhoršuje se společenské klima, ztrácejí se určité bariéry. Děti si nejsou vědomy určité dlouhodobější perspektivy, smyslu života, chybí jim hodnotová orientace," podotkl Rýdl.

S tím vším by jim měl pomoci třeba právě učitel. "Vždycky si ale říkám, jestli se toho po učitelích nechce příliš mnoho," říká ministr Eduard Zeman, původním povoláním taktéž učitel. "Na jednu stranu se očekává, že bude něco jako moudrý guru, který vše vyřeší, vše umí, vše zná a se vším si poradí. Učitel má ovšem tu výhodu, že nemá k dětem daleko. V učitelích je totiž do určité míry vždycky něco trochu nedospělého. Vždyť většina z nich ne- opustila nikdy školu," dodává Zeman.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bývalá místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková z ČSSD.
Gajdůšková se vrací do vysoké politiky.. Lidé nepochopili naše hesla, říká

Přes volební mizérii ČSSD zažívá Alena Gajdůšková velký návrat do vysoké politiky. Bývalá senátorka přeskočila z druhého místa kandidátky ve Zlínském kraji...  celý článek

Mimořádný sjezd německé SPD. Poslední kancléř strany Gerhard Schröder. (25.6....
Zeman ocení další velká jména, na Hradě vyznamená Schrödera a Lopraise

Prezident Miloš Zeman hodlá podle MF DNES při příležitosti státního svátku 28. října na Hradě vyznamenat bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera....  celý článek

Analýza o přesunech voličů mezi stranami v letech 2013 a 2017.
Babiš a Okamura vysáli levici, od TOP 09 se přebíhalo k ODS, míní analytik

Strany si v předvolebním boji snaží přebírat voliče, výjimkou nebylo ani letošní hlasování. Analýza portálu KohoVolit.eu ukázala, že z něj profitovalo hlavně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.