Poukázal také na problém "tváří v tvář", kdy svědectví policisty má stejnou váhu jako slova jakéhokoli občana. "Takhle to v jiných státech není," řekl Šigut.
Koncept účinné lítosti v případech úplatkářství, jenž podle policisty z elitní protikorupční jednotky nyní chybí, připouštěl trestní zákon, který platil do konce roku 2009. Nový trestní zákoník platný od roku 2010 ustanovení nepřevzal.
Argumentem politiků bylo, že možnost účinné lítosti je v západní Evropě neznámá a že s ní nepočítají ani mezinárodní úmluvy o potírání korupce, které Česko ratifikovalo.
Vláda Petra Nečase se toto ustanovení ještě před svým pádem do trestního zákoníku pokusila vrátit, ale její návrh před loňskými předčasnými volbami spadl pod stůl, když ho poslanci stihli projednat jen v prvním čtení. Člověk, který by vyhověl žádosti o úplatek, by se podle novely vyhnul trestnímu stíhání, kdyby s policií spolupracoval na odhalení toho, kdo si o úplatek řekl.
"Když institut účinné lítosti platný je, je zpochybňován, protože se někteří mohou vyvinit. Naopak když není, je zpochybňována neexistence tohoto institutu. Já si myslím, že musíme počkat na to, jak bude zhodnocen institut spolupracujícího obviněného, a při psaní nového trestního řádu, který se chystá, by i toto mohlo být tématem," řekl iDNES.cz šéf ústavně-právního výboru Sněmovny Jeroným Tejc z ČSSD, pod jehož záštitou se seminář o korupci uskutečnil.
