ilustrační foto

ilustrační foto | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Waldorfské školy ve státních maturitách uspěly, testy ale kritizují

  • 50
Výrazným úspěchem skončily státní maturity pro waldorfské školy. Pražské lyceum se mezi středními odbornými školami umístilo první v celém Česku, lyceum v Semilech získalo primát v Libereckém kraji. Zástupci alternativně zaměřených škol ale výsledek nepřeceňují, maturity naopak považují za velmi sporné měřítko kvality.

V prvním ročníku státních maturit se na předních příčkách umístily dvě ze tří škol tohoto typu v Česku. Výsledky žáků ostravského lycea ministerstvo školství nezveřejnilo. 

Ředitele pražského waldorfského lycea Ivana Smolku prvenství těší, protože podle něj částečně potvrzuje efektivitu tohoto způsobu výuky. "Maturita je ale pro nás jen jednou ze zpětných vazeb. Kvalita školy záleží i na mnoha jiných kritériích," zdůrazňuje.

Waldorfské školství

  • Alternativní přístup ke vzdělávání, který pochází od rakouského filozofa Rudolfa Steinera. V Česku působí waldorfské školy od začátku 90. let. Dnes fungují na úrovni mateřských, základních i středních škol. Za posledních 30 let se jejich počet ve světě zvýšil o 40 procent.
  • Oproti "běžným" školám se více soustředí na individuální přístup, samostatné poznávání, prožitek, osvojování sociálních dovedností či větší zapojení rodičů.
  • Kritici jim například vyčítají, že si žáci příliš hrají a zaostávají ve znalostech. Ministerstvo školství pod vedením Petry Buzkové chtělo waldorfské školy dokonce zrušit, po protestech odborné veřejnosti však od záměru upustilo.

Navzdory prvenství se ředitel staví ke státní maturitě kriticky. "Pokud zůstane ve stávající podobě a bude chápána jako hlavní ukazatel kvality škol, vrací nás zpátky do 19. století, ke vzdělávání stylu "cvičená opice", k nácviku na testy místo vzdělávání, které má přeci být především celkovým rozvojem osobnosti," uvádí. 

V podobném duchu odpověděla MF DNES i ředitelka Waldorfského lycea v Semilech Petra Musilová: "Úspěchu u státních maturit si samozřejmě vážíme. Není to ale pro nás až takové vítězství, jelikož ze státních maturit jsme příliš nadšeni nebyli, vzhledem k tomu, že se u studentů nezaměřujeme na výkon, ale podporujeme jejich kreativitu a nadání."

Podle Smolky by ověřování požadovaných znalostí mohlo probíhat zhruba stejně jako u současných státních jazykových zkoušek. "Student by měl možnost složit státní zkoušku z požadovaných předmětů kdykoliv v průběhu studia, mohl by ji dělat i opakovaně, a její složení by bylo podmínkou připuštění k maturitě, která by zůstala v režii konkrétní školy," navrhuje.

Odborníky úspěch nepřekvapil, k maturitě mají výhrady

Výsledek waldorfských škol nepřekvapil prorektora Univerzity Pardubice Karla Rýdla, který se zabývá hodnocením vzdělávání. "Pedagogika uplatňovaná na waldorfských školách, byť často z neznalosti nebo strachu vysmívaná a podceňovaná, pokud je dělána s otevřeným přístupem učitelů, rodičů a žáků, musí svým stylem vést k úspěchu," tvrdí. 

Proti státním maturitám má výhrady, podle něj však ukázaly "na smysl poctivé a perspektivní pedagogické práce s dětmi". "Školy, které disponují učiteli, kteří dokážou žáky nadchnout a pozitivně motivovat k učení a poznávání, nemohou mít neúspěšné výsledky," uvádí Rýdl. 

Odbornice na vzdělávání z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy Jana Straková má sice o obou lyceích poměrně vysoké mínění, státní maturity však podle ní nemohou sloužit jako nástroj pro posuzování kvality jednotlivých škol. Ty mají velmi odlišné složení žáků, navíc chybějí informace o kvalitě maturitních testů, argumentuje.

"Rovněž se mi zdá na pováženou, že jsou zveřejňovány údaje o výsledcích jednotlivých škol, když bylo opakovaně slibováno, že žádné žebříčky zveřejňovány nebudou," dodává Straková.

Waldorfské školy i někteří nezávislí odborníci mají obavy i z důsledků centrálních testů v 5. a 9. třídách základních škol, které ministerstvo plánuje zavést od roku 2013. "Pro základní waldorfské školy bude zničující, pokud budou celoplošné srovnávací testy nastaveny tradičně jen na poznatky a fakta, nikoliv na souvislosti a vazby," míní Rýdl.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video