Bývalý policista tak velel několik měsíců četě, která střežila české zdravotníky. "Na kapitána Nešpůrka podal 11. listopadu trestní oznámení velitel vojskové zdravotnické služby pro podezření ze spáchání trestného činu poškozování cizích práv," řekla iDNES mluvčí generálního štábu české armády Jana Růžičková.
Do mezinárodní bojové mise tak Nešpůrkovi pomohla lež. Každý voják před odjezdem podepisuje čestné prohlášení, že proti němu není vedeno žádné trestní stíhání nebo vyšetřování v Česku ani v zahraničí.
Nešpůrek přitom ještě před týdnem tvrdil, že se ho při vstupních pohovorech na trestní stíhání nikdo neptal: "Kdyby ano, řekl bych to, i když se není čím chlubit," uvedl pro MF DNES.
"Kapitán Nešpůrek před výjezdem do mise ISAF odpověděl nepravdivě na otázky týkající se jeho bezúhonnosti. Za vojáka z povolání byl opětovně přijat v březnu mimo jiné i na základě toho, že předložil výpis z trestního rejstříku, kde neměl žádný záznam," upřesnila Růžičková.
Dodala, že čestné prohlášení musí podepsat každý voják bez výjimky.
Nešpůrek tak lhal dokonce dvakrát: poprvé, když letos na jaře vyplňoval žádost o přijetí do armády, v níž musel uvést, zda je proti němu vedeno trestní stíhání. A podruhé, když si v červnu zažádal o bezpečnostní prověrku.
Trestní oznámení prověřuje vojenská policie. "Případ je nutné vyšetřit a teprve pak je možné vyvodit další důsledky," dodala mluvčí.
Kriminalisté odešli od soudu bez viny
Soud dospěl k závěru, že k prokázání viny bývalých policistů nemá dostatek důkazů. Obžaloba neměla svědky, kteří by braní úplatků potvrdili. Oba jsou také zproštěni obžaloby ze zneužívání pravomoci veřejného činitele a z neoprávněného nakládání s osobními údaji.
Státní zástupce si ponechal lhůtu na možné odvolání. K rozsudku se nevyjádřil.
Sladkovský s Nešpůrkem patřili před šesti lety k elitní skupině pražských kriminalistů, kteří se věnovali nejzávažnější hospodářské kriminalitě. Měli na starost i případ banky Bohemia či Coop Banky.
Podle obžaloby vydírali i bývalého generálního ředitele České banky Ivana Fišera. Několikrát od něj chtěli peníze za to, že se budou zabývat trestním oznámením tohoto bankovního ústavu na jeho dlužníka Alexandra Komanického. Fišer uvedl, že policistům v roce 1994 postupně předal celkem 350 tisíc korun.
Podle soudkyně Olgy Kalašové ale obžalobě chyběli svědci, kteří by Fišerovo tvrzení potvrdili. Kolegové v bance před soudem pouze vypověděli, že jim Fišer o vydírání říkal, nikdy ale podle nich neuvedl jméno vyděrače.
"Cítím se nevinen," brání se všem obviněním Nešpůrek a naznačuje, že se stal obětí spiknutí. Nepopírá však, že když vstupoval do armády, svou nevyjasněnou minulost zatajil. "Prokázal jsem se čistým trestním rejstříkem. A to jim stačilo," říká s klidem.
O Nešpůrkovi kolegové-kriminalisté tvrdili, že s tak nepokrytou korupcí se v policejním sboru ještě nesetkali. Vedení pražské policie tehdy dokonce muselo rozprášit celý protikorupční odbor.
Soudní proces trvá už pět let. Největší zdržení zavinili sami soudci - chyběli totiž přísedící, kteří by mohli pracovat s tajnými materiály.
