Vztahu mezi sluněním a rakovinou kůže se věnovalo už více studií. Ovšem vědci z NCI tvrdí, že jejich práce dává do přímé souvislosti intenzitu slunečních paprsků, které dopadnou na jednotlivce během života, s rizikem vzniku melanomu.
"Stejně tak schopnost kůže se opalovat nijak zvlášť před vznikem rakoviny kůže nechrání," uvedl vedoucí týmu Thomas Fears v odborné revui Cancer Research.
Zhoubný melanom patří mezi nejnebezpečnější druhy rakoviny, ale při včasné diagnóze je vysoká naděje na vyléčení.
Riziko melanomu je největší u lidí, kteří se vůbec neopálí nebo jen málo. "Ale zjistili jsme, že velmi důležitým faktorem je místo, kde lidé žijí jako děti i jako dospělí a jak moc tam slunce svítí - bez ohledu na schopnost kůže se opálit," podotkl Fears.
Jeho tým mluvil s 718 pacienty s melanomem ve Filadelfii a San Francisku. Jejich odpovědi srovnal s 945 lidmi, kteří rakovinu neměli. Studie se týkala jen bělochů.
Vědci se vedle schopnosti se opálit především zajímali o to, do jaké míry byli dotázaní vystaveni slunečním paprskům v místech, kde žili, pracovali a byli na dovolené.
Fears a jeho kolegové došli k závěru, že desetiprocentní nárůst času stráveného na slunci vedl k devatenáctiprocentnímu zvýšení rizika vzniku melanomu u mužů a šestnáctiprocentnímu u žen.
