Maturitní zkoušku letos nezvládlo 18,7 procenta studentů (ilustrační snímek).

Maturitní zkoušku letos nezvládlo 18,7 procenta studentů (ilustrační snímek). | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Maturity nezvládlo téměř 19 procent studentů, nejvíce od roku 2011

  • 769
U jarních maturit propadlo 18,7 procenta studentů. Je to nejvíce od roku 2011, kdy byly státní maturity spuštěné. Středoškoláci se zhoršili ve všech předmětech, největší problémy jim dělala matematika, kterou jich nezvládlo 24 procent. Ke zkouškám se přihlásilo celkem necelých 90 tisíc studentů.

Výsledky zveřejnil v pátek ráno Cermat, který maturity zajišťuje. „Zkoušky proběhly bez vážnějších problémů. Nezaznamenali jsme žádné konflikty organizační ani technologické, které by se nedaly řešit běžným způsobem,“ řekl iDNES.cz ředitel Cermatu Jiří Zíka.

Ve společné (státní) části maturit neuspělo v řádném termínu (tedy mezi studenty dělajícími zkoušky poprvé) 18,7 procenta maturantů. V roce 2011, kdy byly státní maturity zavedené, neuspělo 16 procent školáků. O rok později propadlo 18,2 a loni 16,2 procenta maturantů.

Matematiku nezvládlo 24,1 procenta studentů, o 3,6 procenta více než loni. Zkoušky z cizího jazyka neudělalo 10,5 procenta (o 2,6 více než loni), z češtiny 6,8 procenta (zvýšení o 0,4 procenta).

Když se započtou i výsledky studentů, kteří maturovali v opravném či náhradním termínu, tak neúspěšnost ještě klesne na 22,3 procenta. Loni celkem propadlo 19,9 procenta studentů (více čtěte zde). Ze studentů v opravném či náhradním termínu zkoušky nezvládly tři pětiny.

Podle Zíky se budou důvody zhoršení analyzovat. „Jednu příčinu vidím v tom, že výrazně klesla schopnost žáků řešit otevřené úlohy. To se nám ukazuje ve všech testech,“ uvedl.

Podle Cermatu výsledky ovlivnily i intenzivnější kontroly České školní inspekce. Ve 39 školách, které inspektoři sledovali po loňském podezření z opisování, se zvýšila neúspěšnost v testech z matematiky o deset procent. Kontroly namátkově probíhaly i na dalších 300 školách.

Nejlépe dopadli tradičně gymnazisté (propadlo jich jen 3,3 procenta), nejhůře studenti v nástavbových oborech (zkoušky neudělalo 44,8 procenta). „Nůžky mezi tradičně lepšími a tradičně slabšími obory vzdělávání se každým rokem rozevírají. Je to patrné zejména u matematiky, ale i u jiných předmětů,“ doplnil šéf Cermatu.

S odvoláním zatím uspělo 156 studentů

Proti výsledkům zkoušek se zatím odvolalo 2 446 studentů (z toho 70 procent kvůli testům), uspělo jich 156. Do 30. června ještě mají maturanti možnost podávat žádosti o přezkum ústních zkoušek.

Studenti povinně maturují z českého jazyka, jako druhý předmět mají na výběr buď matematiku, nebo cizí jazyk. Stejně jako loni mají všechny zkoušky jen jednu úroveň obtížnosti. Maturity mají kromě společné části i tu profilovou, kterou si školy zajišťují samy.

Celkem se ke zkouškám přihlásilo 89 779 žáků, z nich 87 614 ke společné části (téměř 11 tisíc z nich nakonec maturitu nedělalo) a 83 638 k profilové části. Maturanti dělali testy a písemné práce od 2. do 13. května, ústní zkoušky následovaly od 16. května do 10. června. Ředitelé škol dostali výsledky v pondělí.

Do budoucna se počítá s řadou výrazných úprav. Ministerstvo školství chce například zavést rozdílné zkoušky pro gymnázia a odborné školy, pro učně pak mistrovské zkoušky.

Také se plánuje, že od roku 2017 bude zadání zkoušek elektronické. Nyní se testy a písemky do škol dovážejí v zapečetěných krabicích. Témata slohových prací se budou vyhlašovat v rozhlase či v televizi, v roce 2016 se s tím cvičně začne u českého jazyka.

Ministr Marcel Chládek také zvažuje nechat ústní zkoušky v kompetenci škol, takže by stát měl na starost jen testy. Zhruba od roku 2020 by mohla být povinná i matematika. Změny mají celý systém zjednodušit a zlevnit. Letos maturity stojí 154 milionů korun. Ministerstvo v auditu zjistilo, že se při přípravě zkoušek v předchozích letech nehospodárně utratilo 82 milionů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue