Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

UÇK – Balkánská zombie?

  12:25aktualizováno  12:25
Dva roky po operaci NATO Essential Harvest v Makedonii se neustále doslýcháme o akcích albánských guerrilových jednotek. Albánská národní armáda (ANA) sdružuje pozůstatky kosovské a makedonské UÇK (Ushtria Çlirimtare e Kosovës, Ushtria Çlirimtare e Kombatarë) a dále Národně osvobozeneckou armádu z okolí Preshevë, Bujanoce a Medvegjë – UÇPMB (Ushtria Çlirimtare Preshevë, Bujanoce, Medvegjë).

Na základě Daytonských  mírových dohod došlo k demilitarizaci UÇK a k její přeměně.
Původní guerrily se inkorporovaly do nově konstituovaných vojenských a policejních jednotek, část bojovníků hájí zájmy kosovských Albánců v politických kruzích a zbytek Kosovské osvobozenecké armády se zapojil do činností organizovaného zločinu.

Do určité míry byla tedy existence guerrilových jednotek legalizována jejich přeměnou na obranné a ochranné složky státu. Nejenom bývalý lídr UÇK Hashim Thaçi, ale i ostatní čelní představitelé Kosova, si uvědomují, že za současné koherentní přítomnosti mezinárodního společenství na Balkáně lze dosáhnout nezávislosti Kosova pouze mírovou cestou.

Rozpuštění Národně osvobozenecké armády Makedonie bylo ohlášeno v září 2001. S postupným plněním Ohridských dohod makedonskou vládou se situace částečně stabilizovala.

UÇK ztratila své opodstatnění a Albánci se snaží prosadit své požadavky spoluprácí na politické scéně. Polovojenské jednotky se tak stejně jako v sousedním Kosovu inkorporovaly do civilního života. Přetrvávajícím problémem v regionu je reziduum UÇPMB.

Tato armáda vznikla v demilitarizované zóně v jižním Srbsku, osídlené Albánci a spekuluje se, že její geneze byla podporována mezinárodním společenstvím resp. NATO.

Její vedení usilovalo o odtržení tohoto regionu a připojení k albánskému Kosovu. Poté, co v roce 2001 Aliance předala největší část demilitarizované zóny jugoslávským jednotkám, vydal vůdce UÇPMB Shefket Musliu prohlášení o demilitarizaci a rozpuštění jednotek. 

Albánci v okolí Preshevë, Bujanoce a Medvegjë jsou jediní, na které nebyla obrácena pozornost mezinárodního společenství a jejichž požadavky nebyly řešeny. 

Albánská národní armáda je tedy nástupkyní tří výše uvedených uskupení a její příznivci se rekrutují zejména z řad bývalé UÇPMB. Deklarují boj za vytvoření Velké Albánie, cíl jež opustily předchůdkyně Albánské národní armády s transformací v politické strany.

Odhaduje se, že její jednotky čítají okolo 200 mužů; není známo kdo stojí v jejím vedení a čí zájmy zastupuje. Nejméně má co nabídnout kosovským Albáncům, kterým jsou postupně předávány pravomoci v provincii a jež neustále věří v samostatnost Kosova.

Naproti tomu zástupci makedonských Albánců zažívají deziluzi z nesplnění všech požadavků, jež byly zahrnuty v Ohridské smlouvě.  Nejvíce může Albánská národní armáda nabídnout právě albánským obyvatelům jižního Srbska, kteří region považují za východní Kosovo, a jejichž žádosti nebyly vyslyšeny.

Obyvatelé regionu unaveni válkou nepodporují snahy Albánské národní armády a spíše věří reprezentantům politických stran. V současnosti se spíše jeví, že ANA je spíše reziduem nespokojených vzbouřenců, jež slouží jako zástěrka organizovanému zločinu.

Za obranu národních zájmů se tak schová výnosný obchod s lidmi a drogami putujícími po tzv. Balkánské cestě. Do jaké míry má Albánská národní armáda potenciál znovuzískat podporu obyvatelstva je diskutabilní a záleží na dalším vývoji v regionu. Konečným cílem kosovských Albánců zůstává nezávislé Kosovo, tedy varianta nepřijatelná pro mezinárodní společenství.

Nelze však očekávat od albánské politické reprezentace, že by změnila názor na guerrilové jednotky, které několikrát denunciovala a jež kazí Albáncům pověst. Stejně tak nelze předpokládat využití ANA představiteli makedonských Albánců.

S postupujícími snahami o demokratizaci a zejména decentralizaci Srbska bychom mohli očekávat snížení radikalistických a extremistických tendencí propagujících Velkou Albánii. Albánská národní armáda se tedy v současné době spíše jeví jako balkánská zombie, která je bezpečnostní hrozbou pro region pouze svým napojením na organizovaný zločin.

Další analýzy a komentáře čtěte na portále natoaktual.cz ZDE

natoaktual.cz - Informační a zpravodajský portál o NATO

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Letoun F-16 belgického letectva na Dnech NATO v Ostravě
Mošnovské letiště ožívá. Hřmot stíhaček věstí blížící se Dny NATO

Jednou za rok, vždy na pár dní, ožívá letiště v Mošnově nebývalým ruchem. To když se na Dny NATO v Ostravě slétají účastníci víkendové show. Zatím takřka tři...  celý článek

Americký torpédoborec USS Ross u pobřeží Skotska odpaluje antiraketu ke zničení...
NATO naostro testuje protiraketový deštník, má zničit balistické střely

Bude to první takřka ostrý test. Severoatlantická aliance během cvičení "Formidable Shield" u Skotska vyzkouší svůj protiraketový deštník. Tentokrát ale...  celý článek

První z darovaných amerických vrtulníků UH-60 Black Hawk v barvách afghánských...
Máme černé jestřáby, radují se Afghánci. USA dodají impozantní flotilu

Afghánské letectvo dostalo darem první dva nové vrtulníky UH-60 Black Hawk. Je to zatím jen symbolická "ochutnávka" pomyslného vzkříšení afghánských vzdušných...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.