Ne všichni vojáci musejí ve válce střílet. Jejich práce však může být i náročnější (ilustrační foto).

Ne všichni vojáci musejí ve válce střílet. Jejich práce však může být i náročnější (ilustrační foto). | foto: AP

Zneškodňují bomby, sbírají kusy těl. Denní rutina iráckých specialistů

  • 7
Vojáci hltající adrenalin se dobrovolně hlásí i na jednu z nejnebezpečnějších prací na světě - do elitní jednotky, jejímž úkolem je zneškodňovat bomby. Tak to vypadá ve slavném oscarovém filmu Smrt číhá všude. Skuteční příslušníci takové jednotky v Iráku mají však jiný důvod, proč riskovat život. Kvůli penězům a proto, že už se nechtějí dívat na to, jak jim umírají příbuzní.

Je chladné ráno v Bagdádu, hlavním městě Iráku. Ozve se obrovská rána, bomba rozprášila části těl do 200 metrů po okolí. Deset lidí zemřelo okamžitě, dalších 34 jich leží kolem. Jsou zranění a křičí. Všude je spousta krve.

O pár kilometrů dál, v jiné části města, se rozezní sirény. Muži vyskočí z bunkrů a vyrážejí do akce. "Bagdádští jestřábi", jak si říkají, jsou elitní jednotkou, která se specializuje na deaktivaci bomb a sbírání důkazů. Se sektářským násilím v zemi bojují každý den.  

Nedávno se mezi ně dostal reportér britského deníku The Independent Benjamin Hall a chtěl zjistit, jak moc se jejich práce liší od oscarového filmu Hurt Locker (Smrt číhá všude), která popisuje život v podobné jednotce.

Jeden z příslušníků jednotky vzpomínal na své kolegy, kteří v poslední době přišli o život. "Tihle zemřeli při sebevražedném útoku v Dará, tohohle zastřelil snajpr..," vypráví. A přidává počet dětí, které každý z nich měl. "Pět, tři, šest...rodiny jsou tu velké," říká.

Než se muži dostanou do terénu, trénují tři měsíce. Poznávají nejrůznější druhy výbušných zařízení. Každý z nich je specialista na jiný druh. Každý je pro ostatní velmi cenný. "Ne kvůli nebezpečí, kterému čelí, ale protože vytrénovat dalšího stojí spoustu peněz a času," říká prostě plukovník Ryiad, žoviální a oblíbený velitel jestřábů.

Sbírají prsty, aby bylo co pohřbít

Když se reportér zeptal, jak jejich práce připomíná film Smrt číhá všude, začnou se smát. "Je to všechno lež," odpovídají. "Největší problém je, že útočníci se stále vyvíjejí, neustále se zdokonalují a snaží se být o krok napřed," upozorňuje plukovník.

Když ukazuje nejrůznější druhy výbušnin, s kterými se setkávají, je naprosto jasné, že bojují vyspělými technologiemi, dobře dotovaným, zásobeným a sponzorovaným nepřítelem. Bomby schovávají do per, propisek, baterek, hrníčků, nabíječek na mobily nebo do bot - prostě do čehokoli, co děti mohou sebrat a vzít domů - což vypovídá o bezohlednosti útočníků.

Když muži přijedou k místu výbuchu, obvykle jsou všude potoky krve, o to těžší je pak sbírat důkazy. Kolem jsou stovky policistů a vojáků z jiných jednotek, hádají se, křičí a bojují o pravomoci. Kolem je hrozný chaos.

A jejich práce je nezáviděníhodná. Obchází kolem a sbírají do pytlů pozůstatky těl. Prsty, ruce od krve a kapajícího tuku, aby měli příbuzní co pohřbít. Kolem nich jsou stovky dalších policistů a vojáků. Za chvíli na místo přicházejí přátelé a rodinní příslušníci obětí a snaží se dostat k místu výbuchu. To přináší ještě větší chaos, řev a zmatek. Jestřábi však musejí identifikovat další útočníky, sejmout z bomby otisky a shánět svědectví.

K čemu svobodu, když všichni kolem umírají

Je těžké pochopit, proč dělají tak náročnou práci a riskují své životy. Po dlouhém přemlouvání přiznávají, že to dělají za 9 600 dolarů ročně (asi 193 tisíc korun), což v zemi, kde průměrný plat činí 7 200 dolarů za rok a o práci je nouze, není tak špatné.

Volno po dvanáctihodinových směnách tráví v obydlí, které se podobá spíše vězení než kasárnám. Ale i tady je občas legrace. Vojáci byli zvědaví, jak se žije v Británii. Když jim reportér pustil nějaká videa, smáli se. Oni se na oplátku podělili o svojí zábavu. Po chvilce ostýchání se ukázalo, že jednoznačně vede porno a náboženská kázání, která z malé televize hrají celý den.

Zarážející je, jak často se na obrazovce objevoval Saddám Husajn. Saddám zdraví své fanoušky, rozdává jídlo, dává vyznamenání. "Otec," říká reportérovi jeden z vojáků. Porozumět tomu, proč oslavují Saddáma Husajna, bylo podle reportéra těžké. Pomohla mu až odpověď na otázku - "Vybrali byste si svobodu, nebo bezpečnost?"

"Co je dobrého na svobodě, když všichni kolem nás umírají?" odpovídá 26letý Muhammed, kterému oba rodiče zabila bomba. Kolega přidává, že ze svobody těží jen vládci. Dokud se v zemi neodstraní korupce, dosazování příbuzných do vysokých funkcí a byrokracie, budou tyto názory převažovat.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video