Zhruba čtvrtina oslovených považuje za největší českou osobnost Karla IV. (24 procent respondentů), za ním se se ztrátou procenta umístil Tomáš Garrigue Masaryk a třetí skončil s 20 procenty Václav Havel.
Na dalších místech se se s velkým odstupem usadili Jan Hus (5 procent) a Jan Ámos Komenský, ještě za nimi skončil Jára Cimrman a Václav IV. Celkem oslovení uvedli kolem sedmi desítek jmen. "Oproti výzkumu z roku 2007 si výrazně polepšil Václav Havel (o 9 procentních bodů). Jinak nedošlo k významnějším změnám," zhodnotilo CVVM výsledky průzkumu, kterého se zúčastnilo přes tisíc lidí.
Respondenti měli dále vybrat jedno historické období, které považují za vrchol českých dějin. Jednoznačně vyhrála doba Karla IV. (38 procent ). Se značným odstupem pak následuje období první republiky (20 procent dotázaných). Pro národní obrození pak hlasovalo 7 procent oslovených a 5 procent lidí považuje za vrchol českých dějin husitství.
Nakonec měli respondenti vybrat tři události, které považují od konce první světové války za nejvýznamnější. Dvě třetiny dotázaných uvedly sametovou revoluci, třetina lidí zmínila konec druhé světové války a stejný počet dotázaných si vzpomněl na vznik československého státu. Následoval rozpad federace, srpen 1968, únorový převrat a nástup komunismu v roce 1948 a Pražské jaro 1968.
