Wilkinsův ledový šelf má rozlohu asi 13 tisíc čtverečních kilometrů a nachází se asi 1 600 kilometrů jižně od Jižní Ameriky.
"Blok za blokem ledu se láme a sklouzává do oceánu. Není to prosté odlomení velké kry, led se zcela tříští," popsal Ted Scambos z amerického Národního centra pro informace o sněhu a ledu.
"Letěli jsme podél hlavní trhliny a viděli celou šíři rozlomení. Kusy ledu velké jako malé domy se tu válí jak po výbuchu," doplnil pro server BBC News jeden ze svědků trhání ledu Jim Elliot.
Rozpad kry sice výšku hladiny moře ani turistické plavby k Antarktidě neovlivní, zvyšuje ale obavy z klimatických změn v této části kontinentu. Až do začátku devadesátých let přitom patřil Wilkinsův ledový šelf mezi nejstabilnější části Antarktidy.
Teď ale "visí" už jen za slabý pás ledu. Pokud se rozlomí i ten, může šelf ztratit polovinu své rozlohy.
Už šest šelfů v této oblasti bylo ztraceno, uvedl server BBC News s odvoláním na vědce z organizace British Antarctic Survey (BAS).
David Vaughan z BAS na oteplování oblasti upozornil už v roce 1993. I on ale nyní připouští, že je výraznější, než očekával.
"Mezi lety 1971 a 2000 se teplota na Antarktickém poloostrově zvyšovala o 0,4-0,6 °C za desetiletí," uvedl Radan Huth z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. Jinde v Antarktidě ale podle něj teplota nestoupala - části kontinentu se dokonce ochlazovaly, nejvýše o cca 0,3 °C za deset let.
Antarktické léto pomalu končí, a tak zůstává Wilkinsovu šelfu určitá naděje, že se u pevniny udrží. Alespoň prozatím.
