Týrané ženy, které se po útěku od partnera ocitají zcela bez prostředků, často nemají nárok na pomoc státu.

Týrané ženy, které se po útěku od partnera ocitají zcela bez prostředků, často nemají nárok na pomoc státu. | foto: Jan Karásek, MAFRA

Týrané ženy po útěku od násilníka živoří. Na podporu často nedosáhnou

  • 53
Oběti domácího násilí, které se rozhodnou opustit násilnického partnera a utéct z domova, se často propadají do chudoby. Končí bez peněz, mnohé nemají ani na jídlo a léky pro své děti. Přesto v řadě případů nemají nárok na sociální podporu. Není totiž jasně stanovené, jak mají úřady při jejím přidělování postupovat.

Týrané ženy, které se odhodlaly utéct od násilnického partnera, se často ocitají bez domova, jídla a základních životních potřeb. Podle Jitky Polákové z organizace proFem často nedosáhnou na dávky od státu.

Mnohé z nich totiž žily v dobře situované domácnosti. "Nárok na dávky se posuzuje tři měsíce zpětně, žena na ně tedy nedosáhne. Ona a její děti nemají ani na základní potřeby," uvedla Jovana Lelková z trutnovské organizace Most k životu.

Úřady lidem v nouzi mohou poskytnout takzvanou mimořádnou okamžitou pomoc. Jednotný postup přidělování této podpory však neexistuje. Záleží pouze na úřednících, jak konkrétní situaci posoudí. "Často se tak stává, že jedna žena v azylovém domě přídavek dostane, zatímco jiná ve stejné situaci ne," uvedla Jindřiška Krpálová z Charity.

Pracovnice organizací a azylových domů proto žádají změnu ve vyplácení. Podle nich by se měl při rozhodování brát ohled právě na to, zda příjemce či příjemkyně nejsou obětí domácího násilí a neocitli se v tísni právě kvůli němu.

Podle aktivistek by řešením mohl být jednotný návod postupu, který by ministerstvo práce úřadům pro tyto případy dalo. Úředníci by pak obětem mohli rychle mimořádnou pomoc vyplatit. Zabránilo by se tak propadu ohrožených osob a jejich dětí do chudoby, míní pracovnice sdružení a azylových domů. Ročně by podle nich mohl stát na těchto dávkách vydat několik desítek milionů korun.

Náklady na řešení dopadů domácího násilí jsou přitom mnohem vyšší (více čtěte zde). Celkové výdaje státu na zdravotní péči, soudy, policii a sociální služby odhadla nedávná studie organizace proFem ročně na 1,33 miliardy korun. 

Utíkají nepřipravené

Kolik stojí domácí násilí?

Ročně se na ně vydá kolem 1,33 miliardy korun. Přes půl miliardy si vyžádá léčba a ošetřování obětí. Dalších 25,6 milionu putuje do nemocenské. Soudy vyjdou na 314,2 milionu, dotace na sociální služby na 190,4 milionu a podpory v nezaměstnanosti na 210,2 milionu. Zbytek připadá na policii, státní zastupitelství a přestupková řízení.

K útěku od partnera se týrané ženy obvykle odhodlají poté, co v domácnosti dojde k nějakému obzvláště brutálnímu incidentu. Nemají tedy příležitost připravit se, často prchají bez jakýchkoli věcí. "Utíkají, aby sobě a svým dětem zachránily holý život," vysvětluje Jindřiška Krpálová.

V další fázi se ženy s dětmi obvykle uchýlí do některého sociálního zařízení. Zde na ně podle Krpálkové poprvé dolehne celá tíha svobody. Ani ubytování v azylovém domě totiž není zadarmo.

Pobyt v azylovém domě sdružení Acorus pro osoby ohrožené domácím násilím stojí podle jeho pracovnice Kateřiny Mackové jednoho rodiče se třemi dětmi 5 700 korun měsíčně. I v případě, že matka pobírá všechny možné sociální dávky, dosahuje její příjem maximálně 10 tisíc korun. "Na stravu a všechny ostatní potřeby tak pro čtyřčlennou rodinu zbývá 4 300 korun na měsíc," podotkla Macková.

Matky s dětmi jsou nuceny šetřit na všem. "Dětem například kupují větší velikosti bot, z čehož plynou i zdravotní následky. Stává se, že nemají peníze ani na jídlo. Nejenže nemohou řešit zdravou výživu, často nemají vůbec nic, čím by děti nakrmily," uvedla Macková.

Partner ženu často odstřihne od peněz

Ekonomické problémy týraných žen mají celou řadu důsledků. Po útěku partner většinou ženu přemlouvá k návratu. Pokud neposlechne, odstřihne ji od financí. Má potom velkou výhodu v rozvodovém řízení a při rozhodování soudu o osudu dětí.

"Partner má prostředky, dům, místo, kde děti uložit. Může si navíc zajistit lepší právníky. Společně pak z ženy, která je často traumatizovaná, udělají před soudem blázna," vysvětluje právnička Adriena Budinová.

Dítě se podle Budinové v těchto situacích stává rukojmím a nástrojem k vydírání.

Žena navíc často čelí tlaku i od samotných dětí. Odchodem od tyranského partnera je totiž vytrhla z domácího prostředí. "Přišly o pokojíček, hračky i kamarády. V nové škole bývají obětí šikany. Matce to potom vyčítají, protože se cítí vytržené z kořenů. Často se chtějí vrátit k otci," uvedla Kateřina Macková z azylového domu Acorus.

V Česku zažilo některou formu domácího násilí 40 procent žen, jen za poslední rok jich bylo přibližně 400 tisíc. Podle Jitky Polákové z organizace proFem se navíc situace týraných žen a jejich dětí během posledních pěti let stále zhoršuje.

Jovana Lelková z trutnovského sdružení tvrdí, že týrané ženy pocházejí ze všech sociálních skupin. Může jít o vysokoškolačky ze zajištěných rodin i o ženy ze sociálně slabých vrstev. Často se také stává, že oběti v rodinách s domácím násilím již vyrůstaly.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video