Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tymošenková čelí obvinění, že před lety zpronevěřila miliony dolarů

  17:53aktualizováno  19:41
Někdejší ukrajinská premiérka Julija Tymošenková, kterou soud poslal v úterý na sedm let za mříže kvůli překročení pravomocí, čelí dalšímu obvinění. V 90. letech se údajně pokusila zpronevěřit 405 milionů dolarů (7,3 miliardy korun), oznámily ukrajinské bezpečnostní úřady.

Ukrajinská expremiérka Julija Tymošenková | foto: Profimedia.cz

"Ukrajinské bezpečnostní síly zahájily 12. října soudní vyšetřování Tymošenkové a bývalého premiéra Pavla Lazarenka, jenž je vězněn ve Spojených státech," prohlásil mluvčí bezpečnostních sil Ivan Derevjanko.

Naděje pro Tymošenkovou

Ukrajinský parlament začal projednávat balík novel zákonů, které by mohly hospodářské delikty vyloučit ze seznamu kriminálních činů trestaných vězením. Jejich pachatelé by byli vystaveni pokutě, která by nesměla být nižší než způsobená škoda. Taková změna by podle expertů mohla vést k okamžitému osvobození vězněné expremiérky.

Kauza stará patnáct let souvisí s činností firmy Jednotné energetické systémy Ukrajiny (JESU), která zprostředkovala nákup ruského zemního plynu a zajišťovala jeho přeprodej ukrajinským zákazníkům.

Tymošenková v polovině 90. let dohodla s Ruskem kontrakt, v jehož rámci měla zaplatit za dodaný plyn nikoli hotovými penězi, které obdržela převodem ze státní pokladny, ale dodávkami zboží - konkrétně nábytku a stavebního materiálu - ruskému ministerstvu obrany.

Ruská strana tvrdí, že cena za dodávky plynu nebyla dodnes plně uhrazena, protože JESU nedodala ministerstvu obrany zboží v hodnotě přes 405 milionů dolarů. Na dlužnou částku Rusko oficiálně Ukrajinu upozornilo letos v létě zvláštním dopisem, který spustil vyšetřování a nakonec i dnešní obvinění.

Tymošenkovou, která JESU řídila a v letech 1995-97 fakticky vlastnila, nyní ukrajinská kontrarozvědka obviňuje, že část státních prostředků, které na nákup ruského plynu obdržela, převedla na soukromá konta. Dluh vůči ruskému ministerstvu obrany pak převedla jako položku do ukrajinského státního rozpočtu.

Politička byla stíhána v Rusku

Za nedodržení závazku vůči ruskému ministerstvu byla Tymošenková před lety stíhána i v Rusku, stíhání ale bylo zastaveno. Za mrhání státními prostředky byl ale tehdy odsouzen obchodní partner Tymošenkové, vysoký úředník ruského ministerstva obrany generál Georgij Olejnik. Ruské úřady teď oznámily, že vůči Tymošenkové žádné pohledávky nemají a stíhání obnovit nehodlají.

Sedm let za porušení pravomocí

V úterý poslal kyjevský soud padesátiletou političku na sedm let za mříže kvůli překročení pravomocí. Podle rozsudku Tymošenková v dobách své vlády nařídila ukrajinské státní firmě Naftogaz podepsat nevýhodnou desetiletou smlouvu s Ruskem. Tím způsobila energetickému molochu škodu v přepočtu 3,4 miliardy korun.

Složitou kauzu komplikuje fakt, že Ukrajina dodnes údajný dluh vůči Rusku nevyrovnala a nejspíš se k tomu ani nechystá. Ukrajinský premiér Mykola Azarov dnes řekl, že jeho vláda dluh neuznává a nezaplatí.

Spolu s Tymošenkovou, která dnešní obvinění odmítá jako absurdní politický útok prezidenta Viktora Janukovyče, je obviněn i bývalý ukrajinský premiér z poloviny 90. let Pavlo Lazarenko, který měl Tymošenkové v jejím údajném podvodu napomáhat.

Lazarenko byl v srpnu 2006 v USA odsouzen za praní špinavých peněz a vyděračství. Z vězení v San Francisku má podle dostupných informací vyjít 1. listopadu 2012.

Kauza s ruským dluhem svým způsobem souvisí i s nynějším vězněním expremiérky Tymošenkové, kterou v úterý kyjevský soud poslal na sedm let do vězení za předražený nákup ruského zemního plynu v roce 2009. Náčelník hlavní správy vyšetřování SBU Ivan Děrevjanko novinářům vysvětlil, že za běžných okolností by případ ruského dluhu byl dnes už promlčen. Odsouzením Tymošenkové ale prý podle ukrajinských zákonů promlčecí doba "propadá" a začíná běžet od začátku znovu.

Tymošenkovou čeká navíc ještě další soud. Loni v prosinci byla obviněna ze zneužití prostředků za prodej nevyužitých emisních povolenek a letos v lednu za nevýhodný nákup sanitních vozů. Oba případy soud v červnu spojil do jedné kauzy, jejíž projednávání expremiérku teprve čeká.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zavražděnou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou přišly do ulic Malty uctít...
Malta nabízí milion eur za informace vedoucí k dopadení vraha novinářky

Maltská vláda nabídla odměnu milion eur (25,7 milionu Kč) a ochranu za informace o tom, kdo zavraždil investigativní novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou....  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Neustoupíme, dušují se Katalánci. Jsou ochotni za nezávislost umírat?

Katalánský regionální parlament hodlá dál bránit suverenitu regionu a demokracii, sdělila v sobotu jeho předsedkyně Carme Forcadellová. Politička tak reagovala...  celý článek

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.