Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Týden u mámy, týden u mě. Otcové žádají častěji děti do střídavé péče

  3:05aktualizováno  3:05
Muži nespokojení s tím, že po rozvodu dostávají děti do výchovy hlavně matky, volají po střídavé péči. Ta však nefunguje ve všech rodinách. Ukazují to zkušenosti konkrétních rodin i psychologů. Sedmnáct dětí z dvaceti míří po rozvodu do péče matky, dvě k otci a jediné do střídavé péče.
Některé matky míní, že jejiich dítěti střídavá péče uškodila. Ilustrační foto

Některé matky míní, že jejiich dítěti střídavá péče uškodila. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Celkem žijí ve střídavé péči, kdy pravidelně pendlují mezi otcem a matkou, asi tři procenta dětí. Jejich počet stoupá velmi pomalu. Přitom třeba v Německu tento model volí desítky procent rozpadlých rodin.

Po střídavé péči nejvíce volá hned několik organizací zastupujících otce, kteří kritizují, že naprostá většina dětí zůstává po rozvodu u matek. "Otcové jsou jako zájemci o střídavou péči pravidelně převálcováni," tvrdí advokátka Klára Samková Veselá, která několik z nich zastupuje.

Advokátka poukázala na únorový a podle ní přelomový rozsudek Ústavního soudu. Dal za pravdu otci, který chce dítě do střídavé péče, třebaže matka je proti.

"Jenže někdy chce otec střídavou péči hlavně proto, aby matku naštval," tvrdí sociální pracovnice Michaela Šlajsová, která jinak střídavou péči podporuje. Takoví však nejsou zdaleka všude.

"V některých regionech střídavou péči soudy a sociálky nepovolují, ani kdyby se otec na hlavu stavěl," připouští Šlajsová.

Dítě mezi dvěma pokojíčky

Kdyby se měla Milena Hnídková z Příbrami znovu rozhodnout, zda se bude o dnes už dospělého syna starat na střídačku s manželem, jako to před lety dělala, hodně by váhala. "Myslím, že mu to psychicky ublížilo," říká zpětně.

Tehdy, před více než deseti lety, byli jedni z prvních, kdo se pro tento model rozhodli. Vlastně to byla shoda náhod – s návrhem na střídavou péči přišel manžel. Milena Hnídková měla na tehdy jedenáctiletého syna kvůli práci o něco méně času. "Zdá se mi, že syn byl vláčen sem tam. Nejdřív jsme se po týdnu střídali v našem domku. Když už to nešlo jinak, protože do domku šla nová partnerka, syn byl mezi dvěma bydleními přesouván po týdnu," popisuje.

Oba pokojíčky měl sice jen pár minut od sebe, přesto si žena myslí, že synovi neprospěla dvě zázemí místo jednoho a také to, že s exmanželem neměli nijak ujasněná pravidla týkající se výchovy či toho, kolik kdo na syna zaplatí.

Na střední škole přišly problémy s chováním, později už na vysoké se nedokázal postarat sám o sebe, jak by odpovídalo jeho věku. Až po dvacítce se "sebral", s otcem však přestal komunikovat.

Milena Hnídková připouští, že chyba vznikla už na počátku – to, co před soudem mohlo vypadat jako hladký rozchod a rozumná domluva na střídavé péči, ve skutečnosti bylo napjatým vztahem, v němž větší shoda vlastně nebyla možná.

Dítě, které každý týden osiří

Daleko lepší zkušenost má se střídavou péčí Pavel (příjmení kvůli dětem zveřejnit nechce).

"Synům je dvanáct a čtrnáct let a samozřejmě, že se s bývalou ženou neshodneme na všem," popisuje, jak složité je třeba dohadování, na kterou střední školu starší syn půjde. "To lidé řeší i normálně, ale po rozvodu je to jiné, jako bychom spolu soupeřili a člověk má snahu ukázat tomu druhému, že jeho nápady jsou úplně uhozené," říká muž.

Právě v tom, že se rodiče dokážou dohodnout na střídavé péči i na jejích pravidlech, vidí odborníci nutnou podmínku, aby se o ní vůbec dalo uvažovat. "Většinou je problém v tom, že dva rodiče spolu válčí a o blaho dětí až tak nejde," říká psycholog Jeroným Klimeš, který doporučuje střídavou péči až u dětí alespoň desetiletých.

Aby střídavá péče fungovala

Oba rodiče se mohou ve výchově dítěte po rozvodu střídat, pokud se podaří splnit několik podmínek:
1. Je třeba souhlas dítěte
2. Rodiče spolu musí komunikovat
3. Měli by bydlet blízko, aby dítě mohlo chodit do stejné školy
4. Musí mít alespoň podobný náhled na výchovu
5. Rodiče se musí shodnout i na tom, jak dítě bude trávit volný čas – do kroužků nelze chodit ob týden
6. Důležité je i poctivé dělení o platby za kapesné, obědy, kroužky, tábory, telefon či oblečení.

Názor dětí pro soud zjišťuje odbor sociální péče. Pokud ho rodiče zpochybní, nastupuje dětský psycholog vybraný soudem.

Podle psychologa Klimeše je model střídavé péče zvláště sporný třeba u dvouletých dětí.

"V takových případech bude střídavá péče vyhovovat zejména rodičům. Ani čtyřleté dítě si neumí představit, jak dlouho trvá týden. Nejmenším dětem může připadat, že vždy znovu osiří," tvrdí psycholog. Když se k tomu přičtou změny prostředí, mohou být důsledkem různé psychické potíže.

Zastánci střídavé péče z řad otců, kteří tvrdí, že soudy straní matkám, říkají, že je třeba s rozvádějícími se páry daleko více pracovat. "Prosazujeme model, který má úspěch v Německu. Rozvádějící se rodiče se pomocí poradců a mediátorů snaží najít způsob péče o děti po rozvodu, aby se na něm mohli podílet oba. Nemusí to nutně vést rovnou ke střídavé péči," říká rozvodový poradce Luboš Patera.

Psychologové obecně nepříliš rádi vidí, když dítě každý týden nebo dva mění prostředí, ačkoli obě jsou vybavena na jejich pobyt.

Jenže představa, že by dítě bydlelo na jednom místě a střídali by se u něj rodiče, moc nefunguje.

Potvrdilo se to i v případě rozvedených manželů ze střední Moravy – rodiče se střídali v jednom bytě, ale přibývalo sporů o to, kdo se má o byt starat, a vše skončilo vypnutím elektřiny kvůli neplacení. Děti nakonec zůstaly v bytě matky, otec zpátky u svých rodičů.

Řešení sourozeneckých válek

Někdy může střídavá péče přinést i nečekaný efekt. "Doporučili jsme ji díky dohodě rodičů u dvou sester, kterým je patnáct a sedmnáct let. Nejsou však u rodičů spolu, ale vždy jedna týden u mámy a týden u táty a pak se prohodí," popisuje říčanská sociální pracovnice Michaela Šlajsová.

Sestry jsou spolu jen o víkendech, vždy u jednoho z rodičů, a nastavený model si pochvalují – předtím se totiž neustále hádaly, což od dob, kdy jsou si vzácnější, zmizelo.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Otázka pro prezidenta, projekt iDNES.cz
Otázka pro prezidenta: Ptáme se, kdy by vítěz voleb neměl být premiérem

Do parlamentních voleb zbývají necelé dva měsíce. Přestože na ně povinnost jmenovat novou vládu ještě nepadne, uchazečů o Hrad se v dalším kole projektu Otázka...  celý článek

Andrej Babiš přichází na večerní jednání ministrů hnutí ANO v průhonické...
Dávali jsme ODS peníze, říká Babiš na nově zveřejněné nahrávce

Exministr financí Andrej Babiš na nahrávce, kterou ve středu zveřejnil server iRozhlas.cz, naznačuje, že v minulosti finančně podporoval ODS. Záznam pochází ze...  celý článek

Petr Horký je organizátor akce Mýdlo na Hradě. (23. 8. 2017)
Rád bych na Mýdlo na Hradě pozval i pana Ovčáčka, říká organizátor Horký

Režisér cestovatelských a dokumentárních filmů usiluje už dva měsíce o to, aby mohl v Jižních zahradách Pražského hradu uspořádat Mýdlo na Hradě. Jenže 400...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.