Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tvrdý boj o "bonbonky" EU

  0:01aktualizováno  0:01
O příspěvcích z fondů EU i o zapojení do unijních politik je již zjevně rozhodnuto. Nyní bojují uchazeči spíše o "bonbonky". Tedy o to, aby po vstupu dostali co nejvíce "na ruku", pro svůj státní rozpočet. K tomu se nyní připojila i Praha. "Máme jednoznačné a těžko pozměnitelné nároky na finanční prostředky ve smyslu zlepšení finanční bilance v prvních třech letech po vstupu," tvrdí hlavní český vyjednavač Pavel Telička, pro nějž je to nyní "priorita všech priorit".

České nároky se už netýkají pravidelných příspěvků z fondů EU. Praze jde nyní o jednorázové platby, které uchazeči obdrží jen v prvních třech letech po vstupu. Tento obrat způsobili Dánové, kteří jako předsedové EU předložili "konečné řešení" pro uzavření vstupních jednání. V něm udělali uchazečům celou řadu ústupků včetně faktického zvýšení úvodních podpor pro rolníky z původních 25 na 40 procent.

Vedle toho nabídli i řadu "bonbonků", hlavně těm nejchudším. Jejich krok změnil i priority české strany. Dánové dali jen pro polské rolníky asi o půl miliardy eur více. Slováci si zlepšili "bilanci" asi o 220 milionů eur. Ve srovnání s tím působí nabídka pro Čechy více než skromně: od minulého pondělka jim Dánové za unii nabízejí jen o 60 milionů eur více než dosud.

Tváří v tvář rostoucí nabídce pro Poláky a další proto český vyjednavač tvrdí, že Praha musí nyní "sledovat nejen konkurenceschopnost zemědělců, ale i stát, který má také nějaký zájem".

V českém případě hrozilo, že v prvních letech po vstupu bude země dostávat z fondů EU méně než před vstupem. Brusel proto slíbil, že hrozící schodek vyrovná zvláštní náhradou. S tím, jak se dařilo zvyšovat jednotlivé "řádné" příspěvky od EU, schodek klesal a s ním nutně klesala i výše očekávané náhrady.

To se dotklo zejména státu. Náhrady by totiž obdržela státní pokladna. To je klíčový rozdíl oproti podporám z fondů EU. Ty navíc míří na určité konkrétní projekty a jejich udělení závisí na tom, zda svým dílem přispěje i stát. Zato náhrady jsou peníze, které stát dostane, aniž vynaloží jediný halíř.

Pro vymáhání "bonbonků" ještě existuje určitý prostor. Na říjnovém summitu unie snížila svou nabídku o 2,5 miliardy eur. Z této sumy Dánové využili 1,3 miliardy. V úsilí o "něco navíc" nejsou Češi osamoceni. I Poláci chtějí ještě další kompenzace. Jen Slováci vypadají spokojeně: v neděli na summitu zemí visegrádské čtyřky (Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko) uvedli, že by svá vstupní jednání mohli uzavřít již před summitem v Kodani. 

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Voják syrské armády v provincii Dajr az-Zaur (30. dubna 2017)
Zlikvidovali jsme více než dvě stě bojovníků IS, tvrdí Rusové

Ruské letectvo údajně zabilo přes dvě stě bojovníků teroristické organizace Islámský stát (IS), kteří byli na cestě k východosyrskému městu Dajr az-Zaur ve...  celý článek

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
Znepokojuje nás Trumpův duševní stav, uvádí členové Kongresu

Stále více mě i mé kolegy znepokojuje duševní tav prezidenta Donalda Trumpa, svěřil se v neděli Adam Schiff, člen výboru pro zpravodajské služby americké...  celý článek

V Jižní Korei začalo pravidelné korejsko-americké vojenské cvičení. Na snímku...
Armády Jižní Koreje a USA zahájily společné cvičení. Provokace, zní z KLDR

V Jižní Koreji začalo plánované jedenáctidenní vojenské cvičení, kterého se kromě padesáti tisíc jihokorejských zúčastní také 17,5 tisíce amerických vojáků....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.