Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tvrdý boj o "bonbonky" EU

  0:01aktualizováno  0:01
O příspěvcích z fondů EU i o zapojení do unijních politik je již zjevně rozhodnuto. Nyní bojují uchazeči spíše o "bonbonky". Tedy o to, aby po vstupu dostali co nejvíce "na ruku", pro svůj státní rozpočet. K tomu se nyní připojila i Praha. "Máme jednoznačné a těžko pozměnitelné nároky na finanční prostředky ve smyslu zlepšení finanční bilance v prvních třech letech po vstupu," tvrdí hlavní český vyjednavač Pavel Telička, pro nějž je to nyní "priorita všech priorit".

České nároky se už netýkají pravidelných příspěvků z fondů EU. Praze jde nyní o jednorázové platby, které uchazeči obdrží jen v prvních třech letech po vstupu. Tento obrat způsobili Dánové, kteří jako předsedové EU předložili "konečné řešení" pro uzavření vstupních jednání. V něm udělali uchazečům celou řadu ústupků včetně faktického zvýšení úvodních podpor pro rolníky z původních 25 na 40 procent.

Vedle toho nabídli i řadu "bonbonků", hlavně těm nejchudším. Jejich krok změnil i priority české strany. Dánové dali jen pro polské rolníky asi o půl miliardy eur více. Slováci si zlepšili "bilanci" asi o 220 milionů eur. Ve srovnání s tím působí nabídka pro Čechy více než skromně: od minulého pondělka jim Dánové za unii nabízejí jen o 60 milionů eur více než dosud.

Tváří v tvář rostoucí nabídce pro Poláky a další proto český vyjednavač tvrdí, že Praha musí nyní "sledovat nejen konkurenceschopnost zemědělců, ale i stát, který má také nějaký zájem".

V českém případě hrozilo, že v prvních letech po vstupu bude země dostávat z fondů EU méně než před vstupem. Brusel proto slíbil, že hrozící schodek vyrovná zvláštní náhradou. S tím, jak se dařilo zvyšovat jednotlivé "řádné" příspěvky od EU, schodek klesal a s ním nutně klesala i výše očekávané náhrady.

To se dotklo zejména státu. Náhrady by totiž obdržela státní pokladna. To je klíčový rozdíl oproti podporám z fondů EU. Ty navíc míří na určité konkrétní projekty a jejich udělení závisí na tom, zda svým dílem přispěje i stát. Zato náhrady jsou peníze, které stát dostane, aniž vynaloží jediný halíř.

Pro vymáhání "bonbonků" ještě existuje určitý prostor. Na říjnovém summitu unie snížila svou nabídku o 2,5 miliardy eur. Z této sumy Dánové využili 1,3 miliardy. V úsilí o "něco navíc" nejsou Češi osamoceni. I Poláci chtějí ještě další kompenzace. Jen Slováci vypadají spokojeně: v neděli na summitu zemí visegrádské čtyřky (Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko) uvedli, že by svá vstupní jednání mohli uzavřít již před summitem v Kodani. 

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Barceloně demonstrovalo na 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska...
V Barceloně demonstrovalo půl milionu lidí za nezávislost Katalánska

V Barceloně demonstrovalo 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků. Uvedla to katalánská policie. Rozhodnutí španělského...  celý článek

Kresba Empire State Building, kterou v 90. letech stvořil Donald Trump
Donald Trump, umělec. Prezidentovy malůvky se prodávají za statisíce

Jednoduchá kresba Empire State Building, kterou před lety černou fixou nakreslil Donald Trump, se ve čtvrtek v Los Angeles vydražila za 16 000 dolarů, tedy asi...  celý článek

Ostrov Olchon, jezero Bajkal
Bajkal umírá. Mizí ryby i korýši, peníze na ochranu se rozkradly

Nejhlubší jezero světa čelí jedné z nejvážnějších ekologických krizí ve své dlouhé historii. V Bajkalu se šíří řasy a vodu znečišťují fosfáty. Ryby, korýši a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.