Praha - Bylo 13. září 2005 a David Lubina obtěžoval v parku na Karlově náměstí mladou ženu. Všiml si toho Michal Velíšek, který byl na procházce s roční dcerou v kočárku. Chtěl se ženy zastat a útočník po něm dvakrát vystřelil.
„Pana Velíška jsem zabít nechtěl, nebylo to plánované, ale zkratkovité jednání. Střílel jsem po hlase a nemířil. Je mi líto, co se stalo, kolika lidem jsem způsobil bolest,“ řekl včera Lubina soudu, který mu vyměřil 25 let vězení. Odmítl nařčení některých lidí, podle nichž je „chladnokrevnou bestií“.
Znalci z oboru psychologie a psychiatrie označili možnost Lubinovy převýchovy za velmi ztíženou. Za mřížemi strávil téměř devět let a žádné ponaučení si z toho podle nich nevzal.
Podobný názor zastává i soud, přesto prý nešlo uložit doživotí. „Nebyly splněny podmínky nutné k vyměření takového trestu – zavrženíhodný způsob činu, jeho pohnutky či následek,“ uvedl předseda senátu Jiří Lněnička. Lubina podle něj jednal při střelbě na Velíška v úmyslu zakrýt jiný trestný čin. K tomu ještě pil před činem alkohol, i když věděl, že u něj vyvolává agresivní chování.
„Bez varování usmrtil člověka, který vystoupil na obranu jiného člověka. Tento případ se výrazně vymyká obvyklým vraždám,“ uvedl Lněnička důvody, proč soud uložil druhý nejpřísnější trest, jaký může odsouzený v ČR dostat.
Odvolací řízení sledovala u soudu i Velíškova manželka Iva. „Nikdy jsem neřekla, že chci doživotí. Můj názor je, že David Lubina už nemá právo vůbec na nic,“ řekla.
