Tvrdík útočí

Jaroslav Tvrdík se chová jako nové koště. Nebo, chcete-li, jako řízný frajtr. Zahájil útok na štáby a na ministerstvu si počíná jako na dobytém území. Nemilosrdně plení. I civil by se musel vyzbrojit, kdyby chtěl naši armádu změnit. Proti neschopným a zkorumpovaným lidem nezbývá než vésti boj až do statků a hrdel. O to se nový ministr pokouší. Prokázal ráznost, prokázal schopnost bořit. Bude schopen tvořit? Propustit úředníky dokáže každý, kdo má odvahu a odhodlání. Udělat za šest let z legračního lidového vojska údernou profesionální armádu, to je těžký úkol i pro skvělého stratéga.

Je to obrovská změna dosud netušeného dosahu. Nic takového v našich dějinách nikdy nebylo, pomineme-li neúspěšný pokus českých pánů najmout švýcarské žoldnéře. Mnoho lidí včetně vrcholných politiků se dosud domnívá, že vojna "dělá z kluků chlapy".

Veřejné prohlášení, že chceme a budeme mít do šesti let profesionální vojsko, úplně změnilo mapu bojiště. Nejde teď jen o to, aby byla vymýcena korupce. Nejde teď jen o to, aby lidé nebyli ponižováni tím, že musí konat nesmyslné věci. Transformace armády je zásadní a důležitá.

Od bitvy na Bílé hoře se armáda této země nevzmohla na jediný čin. Může se právem bránit - to ne generálové, ale politici se vždycky vzdali dřív, než došlo na dělostřeleckou přípravu. Přesto je naše vojsko díky Haškovi, Škvoreckému a Švandrlíkovi nesmrtelné coby příklad nepoctivosti, absurdity a neschopnosti.

Nyní se to má změnit. Kdyby tu změnu nechali politici na jednom odhodlaném důstojníkovi, sami se odsuzují k prohře.