Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tvrdík: Odhalení může ohrozit summit

  17:28aktualizováno  17:28
Uveřejnění některých informací o vojenské rozvědce, které se v posledních dnech objevily v médiích, nejsou podle Jaroslava Tvrdíka náhodné. Určité spisy, svazky a materiály unikly prý ze služby už před několika lety. "Některé se ale dostaly na veřejnost až teď," říká Tvrdík. To podle něj podporuje domněnku, že útok proti vojenské rozvědce by mohl chtít poškodit českou armádu před blížícím se listopadovým summitem NATO.

"My si tu otázku logicky klást musíme," prohlásil ministr novinářům. Vedení resortu tuto možnost zvažuje společně s armádními analytiky.

Některé věci nejsou podle Tvrdíka na aférách Srby a následných informacích o rozvědce zcela přirozené. "Musíme zjistit, zda je to skutečně pouze selhání šesti či sedmi jednotlivců," řekl podle ČTK ministr.

Jaké materiály a složky měl na mysli, neřekl. "Já bych nerad, abych vyvolal spekulacemi o tom, že se nejedná o nahodilý výjev a selhání, pocit, že se chystáme odvést pozornost jiným směrem a nemáme zájem na důsledném vyšetření celého případu," dodal ministr.

O aktivitách Karla Srby a dalších agentů Vojenské zpravodajské služby detailně informuje páteční MF DNES.

Vojáci cvičili Srbu jako superagenta
Bývalý Kavanův generální sekretář Karel Srba byl více než sedmnáct let elitním spolupracovníkem vojenské rozvědky, kterého tajná služba měla důvod chránit.

Ministr obrany Jaroslav Tvrdík přiznává, že Srbův svazek v archivu rozvědky nemusí být kompletní. I z toho, co v něm v tuto chvíli je, však jasné, že Srba (dnes stíhaný za korupci a objednání nájemné vraždy) nebyl obyčejným agentem.

Tím se také vysvětluje, proč vedení rozvědky loni nesplnilo Tvrdíkův rozkaz, aby byla spolupráce se Srbou jako nespolehlivým ukončena. "Vyšetřování ukazuje, že se nejednalo o administrativní nedopatření, ale o úmysl," potvrdil včera Tvrdík.

MF DNES se podařilo alespoň částečně rekonstruovat Srbovu spolupráci s rozvědkou. A to na základě výpovědí jeho spolupracovníků z tajné služby a státních úředníků, kteří měli možnost seznámit se s jeho svazkem. Srba podepsal závazek spolupráce s komunistickou vojenskou rozvědkou v roce 1985.

Absolvoval speciální školení z rádiového spojení, topografie, šifrování, pohybu v terénu a parašutistický výcvik. Na kontě má tři seskoky s padákem. Když jej armáda každoročně z jeho znalostí přezkušovala, vždy dosáhl plných pěti bodů. Pouze ze znalostí kapitalistických armád získal body čtyři.

Srba byl spolupracovník-chodec
Vojenští špioni ze Srby udělali takzvaného spolupracovníka-chodce s krycím jménem Salima a počítali s ním v případě válečného konfliktu na vysazení do nepřátelského území. Díky jeho dobrým znalostem němčiny mělo jít o německy mluvící země.

"Kdyby byl vysazen, jeho práce by spočívala v mapování terénu, dodávání informací o strategických objektech a podobně," popsal plány vojenské špionáže jeden z jejích bývalých pracovníků.

O tom, že si vojáci Srby coby spolupracovníka skutečně považovali, svědčí i to, že mu vystavili krycí občanský průkaz na falešné jméno, a dokonce pas rakouského občana. Po celou dobu byl navíc zařazen do supertajné části špionáže. "Vystavení krycích dokladů svědčí o tom, že nebyl tím posledním pěšákem. Spolupracovníci je dostávali jen výjimečně," říká vojenský historik Zdeněk Vališ.

Po roce 1989 vojenská rozvědka se Srbou, alias Salimou dál spolupracovala. Žádný z úkolů se - alespoň podle dochovaných záznamů nevztahoval k tomu, k čemu jej vojáci vyškolili za minulého režimu. Srba byl často využíván pro cesty do zahraničí. Rozvědka ho například pověřila, aby v Rize kontaktoval místního obchodníka s léčivy, o kterého se vojáci zajímali, a získal jeho důvěru. Na oplátku mu měl nabídnout, že mu pomůže s investováním v České republice.

Další úkol rozvědky se týkal hotelového komplexu v Moskvě Český dům, který byl pro tajnou službu strategický mimo jiné i kvůli tomu, že se v něm odehrávala spousta schůzek českých podnikatelů i státních úředníků s ruskými protějšky.

Českému domu šéfoval bývalý agent
Český dům roky vedl bývalý příslušník vojenské rozvědky Stanislav Brei. V roce 1999 však přestali být vojáci s jeho prací spokojeni a pověřili Srbu (už jako zaměstnance ministerstva zahraničí), aby zajistil Breiovo stažení z Moskvy. "Srba to oproti všem pravidlům utajení vyřešil tak, že zašel za tehdejším velvyslancem v Moskvě Dobrovským, všechno mu řekl a chtěl, aby mu v tom pomohl. Dobrovský se tehdy naštval, zašel za Breiem a pak si na Srbovo chování stěžoval v Praze," uvedl státní úředník, který je s případem seznámen.

Luboš Dobrovský celý příběh výslovně nepopřel, o detailech se však odmítl bavit: "Mohu vám říct jen tolik, že Karel Srba mi sdělil informace, které neměl vědět, a už vůbec je neměl sdělovat dál. Byly to informace, které spadaly pod velmi přísný stupeň utajení. O této vážné indiskreci ze strany Srby jsem informoval ministra zahraničí Kavana a šéfa vojenské zpravodajské služby."

Srba kromě toho dostal několik špionů přímo na ministerstvo zahraničí, někteří z nich pak skončili jako diplomaté na ambasádách. Navzdory všem pravidlům tajné služby má tak informace, díky kterým může rozkrýt část rozvědky. Ministr obrany Tvrdík uvedl, že armáda nyní rozjela záchranné operace špionů, kteří se ničím neprovinili, ale kvůli Srbově kauze jim hrozí prozrazení.

"Práce tajné služby má být ze své podstaty tajná. U pracovníků vojenské rozvědky, kteří mohou být dekonspirováni a postiženi kvůli selhání lidí ve službě, musíme zajistit jejich ochranu a bezpečnost," řekl bez bližších podrobností Tvrdík, podle něhož jde o desítky osob. Karel Srba už před rokem, kdy MF DNES prvně napsala, že pracuje pro tajnou službu, jakékoli angažmá v rozvědce popřel.

Srbův svazek si vojáci nelegálně kopírovali

Příslušníci vojenské rozvědky v minulých letech pořizovali nelegální kopie tajného svazku svého spolupracovníka Karla Srby. Kromě toho vyjímali ze spisu jednotlivé části, přičemž není možné zpětně zjistit, zda vrátili identické dokumenty, které si půjčili.

Informace, které MF DNES získala z několika na sobě nezávislých zdrojů z rozvědky a státní správy, včera potvrdil ministr obrany Jaroslav Tvrdík. "Zjistilo se opakované a hrubé porušení zákona o ochraně utajovaných skutečností, kopírovaly se tam dokumenty. V nejbližších hodinách či dnech podám trestní oznámení na některé příslušníky zpravodajské služby," řekl Tvrdík.

Ministr obrany navíc připouští, že Srbův svazek nemusí být kompletní: "Tak, jak poznávám celý problém, nejenže za to ruku do ohně nedám, ale spíš mám o některých věcech pochybnosti."

Nelegální manipulace s takzvaným živým svazkem, kdy není spolupráce s agentem ukončena, je ve světě tajných služeb považována za obrovský prohřešek. "Obecně říkám, že kopírování svazků či půjčování jeho částí by vůbec nemělo existovat. Může to vést k rozkrytí operací služby, ale i k vydírání a zastrašování osob, které v tom svazku figurují," uvedl člen výboru pro obranu a bezpečnost Jan Klas (ODS).

Části Srbova svazku se už v minulých letech dostaly k novinářům. Vyšetřovací komise, která zkoumá působení Karla Srby v rozvědce, prozatím přišla na dva více než rok staré případy kopírování svazku.

Z jednoho je podezřelý bývalý náměstek špionáže a z druhého náčelník oddělení. Někdejší šéf rozvědky František Štěpánek (dnes přidělenec v Bruselu) si zase podle záznamů ve spise vytáhl několik dokumentů a následně je vrátil. Štěpánek to přiznal, ale tvrdí, že na to měl nárok a vrátil přesně to, co si půjčil: "O tom kopírování jsem bohužel nevěděl. Nevím, co bych k tomu dodal. Je to nekázeň toho, kdo měl svazek v držení."

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...
Prodej vepřína může zhatit malý akcionář, viní firmu z účelových machinací

Vláda v pondělí schválila odkup vepřína v Letech, kde stál za války tábor pro Romy. Do měsíce chtějí politici podepsat s majiteli smlouvu. Jeden z akcionářů...  celý článek

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...
Vláda koupí a nechá zbourat vepřín v místě, kde za války trpěli Romové

Vepřín v Letech u Písku zmizí. Vláda se jednomyslně rozhodla koupit ho a zbourat. „Není důstojné, aby na místě, kde zemřelo několik set obyvatel, z toho dvě...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Absolventi medicíny nemohou nastoupit do ordinací, stát hledá nápravu

Stovka absolventů medicíny a zájemců o praktické lékařství nemůže pokračovat v dalším studiu. Znemožňuje jim to novela zákona o specializačním vzdělávání...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.