Kritický nedostatek padáků, množící se zranění i upadající morálka vojáků nutí ministra obrany Jaroslava Tvrdíka, aby vládu požádal o schválení rekonstrukce již vyřazených padáků OVP-80. "Výsadkáře musíme do konce roku vybavit spolehlivými padáky," říká ministr.
Armáda má přitom plné sklady nových padáků od firmy Anex Cirus za stovky milionů korun, protože je však považuje za nebezpečné, zakázal na nich bývalý náčelník generálního štábu Jiří Nekvasil skákat.
Katastrofální nedostatek kvalitních padáků, a tedy i silně zredukovaný výsadkový výcvik, vede již dnes v chrudimském praporu k zvýšenému počtu zranění vojáků.
"Když si jako řidič vyjedete s autem svátečně jen čtyřikrát za rok, také si budete koledovat o průšvih," míní velitel chrudimských výsadkářů Aleš Opata.
Velitel elitní brigády rychlého nasazení Josef Sedlák je totálním nedostatkem padáků natolik znechucen, že se o nich zprvu odmítl bavit. "Myslíte, že to má nějaký smysl? Alespoň mí lidé už dávno ztratili trpělivost. Chtějí dělat práci, jak nejlépe umí, ale nemohou takže odcházejí." Výsadkáři přicházejí i podle Opaty o silný motiv, proč se podrobovat tvrdé životní askezi v elitních jednotkách.
Ministr obrany Tvrdík souhlasí, že nedostatek padáků armádu v očích veřejnosti velmi poškozuje a má i zničující vliv na morálku výsadkářů, a tedy i na bojeschopnost jednotek vyčleněných pro NATO. "Není na čem cvičit, není na čem skákat. Co k tomu ještě říci?" říká nasupeně.
Skandál, kdy armáda má starých a spolehlivých padáků jen sto pětadvacet, zatímco novými, avšak nebezpečnými VTP-100 jsou přeplněné sklady, považuje Tvrdík za ostudu svého resortu.
"Jde o nekvalifikované, neodborné a někdy asi i úmyslně špatné rozhodování," analyzuje. Odmítá však mluvit o vinících či o tom, nakolik se nechali v soutěži ovlivnit. "Šlo by zatím jen o spekulace." Ministr nicméně naznačil, že má stále vážnější pochybnosti o korektnosti zakázky na dodavatele padáků VTP-100.
Důstojníci jeho resortu, kteří určili jako vítěze firmu Anex Cirus, začali totiž krátce poté pro jejího majitele Jiřího Andrlíka pracovat. Podplukovník Pavel Vašíček, jenž i nyní odpovídá za přejímku padáků VTP-100, byl dokonce registrován jako spoluautor tohoto typu, za což mu náleží významný podíl ze zisku z jejich prodeje.
"Služebně i soukromě - a to je pro nás zvláště nepříjemné - se v dodávkách padáků VTP-100 angažovalo mnoho bývalých i současných důstojníků generálního štábu a ministerstva obrany. Orientovat se v tom na základě stanovisek často podjatých lidí je velmi obtížné," vysvětluje ministr.
Ani jeho šéf inspekce Jaroslav Švábik není o mnoho sdílnější: "Celý případ zkoumáme. Teď by nebylo korektní říkat něco dříve, než s šetřením seznámíme ministra." O účelové manipulaci úředníků s Tvrdíkovým předchůdcem Vladimírem Vetchým svědčí například dokument z 10. září 1999, v němž komise zkušebních komisařů doporučuje opakování neúspěšných zkoušek padáků VTP-100.
Aniž se zkoušky uskutečnily, dostává ministr již 20. září informaci, že padák je v pořádku. "Lidé z úřadu pro řízení jakosti si nás vzali jednoho po druhém stranou a hučeli do nás tak dlouho, až někteří z nás svá stanoviska o opakování zkoušek odvolali a padák doporučili," říká jeden z členů komise, jenž však odmítá zveřejnit jméno.
Na otázku, zda si je Tvrdík jist, že není zrovna tak jako jeho odvolaný předchůdce Vetchý svými podřízenými mylně informován, odpovídá nový ministr obrany zdrženlivě: "Nevím, jestli byl manipulován pouze ministr, pravdou ale je, že mnozí rádoby odborníci zaujímali v této kauze velmi účelová stanoviska. A já teď opravdu nechci hodnotit motivy, které je k tomu vedly."
Dnes podle Tvrdíka není ve vedení ministerstva či generálního štábu téměř nikdo, kdo by se do padáků nevložil. "Mnozí z těchto lidí nemají asi nejčistší svědomí," míní Tvrdík.
