Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tvoříte si svoje sféry vlivu, obvinil šéf ruské diplomacie Evropskou unii

  18:03aktualizováno  18:03
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v Bruselu obvinil Evropskou unii, že se snaží vytvořit sféru vlivu "hrubým zacházením" s Běloruskem, aby neuznalo nezávislost gruzínských provincií Abcházie a Jižní Osetie. Podle něj se tak děje v rámci přípravy východního partnerství.

Ruský ministr zahraničí obvinil EU z vytváření nových sfér vlivu. | foto: Reuters

"Jsme obviňováni, že máme sféry vlivu, ale co je to východní partnerství? Je to snad sféra vlivu zahrnující Bělorusko? Když můj přítel Karel Schwarzenberg říká (Bělorusku) ´nebudete ve východním partnerství, pokud uznáte Abcházii a Jižní Osetii´, je to vydírání nebo demokracie?" tázal se Lavrov na mezinárodní konferenci Bruselské fórum.

Ministr zahraničí Karel SchwarzenbergSchwarzenberg 23. února na tiskové konferenci po zasedání ministrů zahraničních věcí EU v Bruselu uvedl, že pozvání běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka na summit záleží podle něj na tom, jak se Lukašenko "bude chovat a jaký bude v příští době vývoj v Bělorusi samotné".

Zároveň uvedl, že věci by se "velice zkomplikovaly" v případě, že by Bělorusko uznalo samostatnost Jižní Osetie a Abcházie. Východní partnerství má být zahájeno na pražském summitu 7. května.

Moskva uznala nezávislost obou odštěpeneckých gruzínských provincií po loňském srpnovém konfliktu s Gruzií. Z ostatních zemí světa tak zatím učinila jen Nikaragua.

Válka mezi Moskvou a Tbilisi vypukla poté, co Gruzie vyslala do proruské Jižní Osetie armádu. Rusko ale rychle gruzínské vojáky vytlačilo a samo pak proniklo hluboko na gruzínské území. Na nynější příměří v současnosti dohlíží pozorovatelská mise EU. Unie přitom odmítla uznat nezávislost provincií, neboť by takový krok považovala za narušení územní celistvosti Gruzie.

EU otevírá dveře východním zemím

Lídři členských států EU v pátek na summitu v Bruselu definitivně schválili projekt takzvaného východního partnerství. Ten v podstatě pootevírá dveře do EU některým státům bývalého Sovětského svazu. Konkrétně jde o Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu.

Lavrov usoudil, že EU nabízí Bělorusku "špatnou volbu", když této zemi říká "buď jste s námi, nebo jste proti nám". Obvinil Západ, že stejnou hru rozehrává v dalších oblastech.

Rusko podle něj chápe zájmy Evropanů a Američanů na Kavkaze a ve Střední Asii v souvislosti s jejich energetickými potřebami. "Ale chceme, aby tyto zájmy byly podporovány transparentními metodami," zdůraznil šéf ruské diplomacie.

Radar i nadále odmítáme, řekl Lavrov

V projevu dále potvrdil pokračující odpor Moskvy k záměru USA vybudovat prvky svého protiraketového systému v Česku a Polsku a zájem Ruska na vypracování nové smluvně podložené bezpečnostní euro-atlantické struktury.

Zmocněnec EU pro zahraniční politiku Javier Solana na konferenci odmítl návrh Ruska ohledně nové bezpečnostní architektury. Vyjádřil přesvědčení, že na bezpečnostní obavy Rusů by stačilo lepší využití Rady NATO-Rusko.

Karel Schwarzenberg, Sergej Lavrov a Javier Solana na jednání v Moskvě

Podle AFP však připustil, že Evropané a Američané by se měli "pokusit odpovědět na obavy Ruska, ale přitom příliš nekomplikovat současnou strukturu".

Lavrov: Nepřejeme si Ukrajinu a Gruzii v NATO

Rusko vidí jako hrozbu pro své území americký záměr ohledně protiraketového štítu ve východní Evropě. USA zdůvodňují jeho potřebu možnými útoky ze strany Íránu, který podle Washingtonu usiluje o atomovou zbraň.

Lavrov dnes opakoval, že podle Moskvy nejsou důkazy, že Teherán chce jaderný arzenál. Podle něj by vůči Íránu měly stačit kontroly tamních jaderných provozů inspektory OSN a dialog s Teheránem. V této souvislosti ocenil čerstvý krok amerického prezidenta Baracka Obamy, který íránským představitelům navrhl překonat třicetileté nepřátelské vztahy.

Lavrov také potvrdil, že Moskva odmítá rozšíření NATO o Ukrajinu a Gruzii, které sousedí s Ruskem. Tento záměr podle něj porušuje princip, že "žádná země by neměla rozšiřovat svou bezpečnost na úkor jiné".

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Maltská novinářka Daphne Caruanová Galiziová na archivním snímku. (6. dubna...
Bomba v autě zabila maltskou novinářku, případ bude vyšetřovat FBI

Maltskou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou zabil v pondělí výbuch bomby nastražené v jejím autě. Premiér Joseph Muscat označil vraždu za barbarský čin,...  celý článek

Začal sjezd Komunistické strany Číny. Čeká se, že na něm upevní své postavení a...
Komunisté v Číně zahájili sjezd. Očekává se, že na něm Si upevní moc

V Pekingu ve středu začal sjezd vládnoucí Komunistické strany Číny, od něhož se čeká upevnění moci prezidenta Si Ťin-pchinga a výměna většiny představitelů...  celý článek

Barcelona: Demonstrace proti zásahu španělské policie během referendu o...
Katalánská vláda nesdělí Madridu, zda opravdu vyhlásila samostatnost

Katalánský regionální kabinet ve stanovené lhůtě neupřesní, zda vyhlásil, či nevyhlásil samostatnost autonomního Katalánska, jak požaduje španělská ústřední...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.